Rektorka o střelbě na filozofické fakultě: Bezpečí a duševní zdraví společnosti jsou prioritou
Univerzita Karlova je institucí, která musí být odolná. Na tiskové konferenci k půl roku od tragédie na filozofické fakultě to řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Apelovala na to, aby se nejen ve školství, ale v české společnosti dbalo na psychosociální zdraví. Podotkla také, že i když byla univerzita výrazně zasažena, kráčí dál. Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková řekla, že hodlá ve spolupráci s ministerstvem vnitra předložit vládě návrh na zlepšení psychosociální podpory.
Králíčková zdůraznila, že je nutné věnovat pozornost psychosociálnímu zdraví celé společnosti. „Musíme univerzitu budovat jako instituci, která je nezlomná, a byť zraněná, kráčí ve své roli dál,“ podotkla.
K TÉMATU: Policisté zasahující na fakultě naplnili přísahu do písmene, zachránili řadu životů, řekl Vondrášek
„I nadále pro nás zůstává klíčové zavádění bezpečnostních opatření. Je nutné, abychom v tomto ohledu spolupracovali nejen my uvnitř akademické obce, ale abychom se na tom podíleli všichni jakožto společnost,“ dodala.
Čtěte také
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková uvedla, že vzájemná pomoc a komunitní život jsou pro vyrovnání se s tragickými událostmi nezbytné.
„Není pro nás snadné se tu setkávat při tak smutném výročí, ale snažíme se představit i pozitivní zprávy ohledně práce, kterou jsme za šest měsíců zvládli, a výhledů do budoucna,“ sdělila děkanka s tím, že během dubna vysoká škola kromě jiného realizovala mapování potřeb studujících i zaměstnanců a následně v květnu zhodnotila, zda jsou formy podpory efektivní a jak v tomto ohledu postupovat nadále v zimním semestru.
Pomohly i zkušenosti ze zahraničí
O následných krocích hovořila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Spolupracovali jsme s kolegy ze zahraničí, kteří prošli podobnou tragickou zkušeností. Doporučili nám investovat do dostatečné prevence, abychom včas detekovali každého, kdo prochází traumatickým obdobím, a to zvláště během dětství nebo dospívání,“ přiblížila.
„Bezpečnostní radě státu proto v nejbližších dnech představíme návrh opatření, které by mělo změnit nastavení na úrovni systémové prevence. Výzkumné poznatky ze zahraničí potvrzují, že až 72 procent pachatelů podobných činů vykazuje znaky negativní zkušenosti, 60 procent zažívalo v dětství fyzickou nebo online šikanu, 42 procent prošlo traumatem,“ shrnula zmocněnkyně.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) její slova potvrdil. „Z celé události vzešel apel na témata, kterými je nutné se zabývat na celospolečenské úrovni. Jde o poskytnutí psychosociální pomoci, které se mnohokrát nedostává,“ řekl.
„Ve spolupráci s ministerstvem školství chceme vytipovat důležité okamžiky, kdy systém zareaguje a poskytne včasně pomoc zvláště dětem, jejichž rodinné zázemí vykazuje patologické známky a v jejichž případě hrozí, že se u nich v budoucnu projeví psychická nestabilita,“ podotkl šéf resortu.
Připomněl také, že do konce roku 2025 bude vytvořen centrální registr zbraní s propojením na ten zdravotnický. Společně se zmocněnkyní ocenil, jak se k tragickým událostem postavila nejen fakulta, ale i samotná univerzita.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Policie připustila chyby při zásahu na filozofické fakultě. Komunikace nebyla ideální, uznala
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
