Němci se bouří proti finanční podpoře Ukrajinců. V Česku uprchlíci pracují, všímají si
Někteří němečtí politici z frakcí CDU a FDP začínají přehodnocovat výši finančních příspěvků pro Ukrajince pobývající v jejich zemi. Zvláště se jim nelíbí dotování mužů, kteří by prý přitom mohli ve své vlasti bojovat. Uprchlíci podle televize Tagesschau pobírají v Německu nikoli dávky žadatelů o azyl, ale občanské dávky.
Po dvou a půl letech války na Ukrajině se začíná v Německu, které je jinak velkým podporovatelem Kyjeva, intenzivně probírat finanční podpora ukrajinských uprchlíků. Lidé ze země, která se brání ruské invazi, pobírají v Německu občanské dávky, které jsou podle některých politiků až příliš velkorysé a nijak nemotivují recipienty, aby se vrátili domů nebo pracovali.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velmi špatná zpráva pro země Západu i Ukrajinu. Co může znamenat Putinova cesta do KLDR?
Web Deutsche Welle už v únoru informoval, že před válkou uprchlo do Německa přes milion lidí, jen asi pětina se ale zapojila do pracovního procesu.
Čtěte také
Ukrajinští váleční uprchlíci mají po příjezdu do Německa nárok na sociální dávky. Tento „Bürgergeld“ (občanský příjem) nabízí základní jistotu pro nezaměstnané. Je vyšší než podpora, kterou dostávají ostatní uprchlíci a žadatelé o azyl.
Osamělý ukrajinský uprchlík má nárok na 563 eur (14 tisíc korun) měsíčně na útratu. Páry mohou obdržet 506 eur na osobu (12 500 korun) a přídavky na děti činí 357 až 471 eur měsíčně v závislosti na jejich věku. Německé spolkové země hradí také zdravotní pojištění a náklady na bydlení, nájem a vytápění. Prostředky jsou poskytovány také na vybavení domácnosti a školní potřeby. Právě rozsah pokrytí nákladů teď kritizují politici nejen z řad Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Kritika německé štědrosti
„Měli bychom být konečně upřímní. Vyplácení občanských příspěvků válečným uprchlíkům poskytuje zcela špatné pobídky,“ řekl pro Berliner Morgenpost Thorsten Frei, člen Bundestagu a strany CDU.
Vadí mu, že se příspěvky týkají i mužů, kteří by mohli bojovat na Ukrajině a bránit svou vlast. „Zatímco Kyjevu jde tváří v tvář brutálnímu ruskému útoku o všechno, mnoho Ukrajinců v této zemi, kteří jsou schopni se bránit, této skutečnosti uhýbá,“ doplnil Thorsten.
Ve stejném smyslu se vyjádřil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann z CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska). „Několik desítek tisíc mužů, kteří na Ukrajině podléhají povinné vojenské službě, zde v Německu dostává občanský příspěvek,“ řekl Herrmann.
Čtěte také
S tímto názorem se v Německu začíná podle Bayerischer Rundfunk ztotožňovat i Svobodná demokratická strana (FDP). „Nově příchozí váleční uprchlíci z Ukrajiny by již v budoucnu neměli dostávat občanské příspěvky, ale měli by spadat pod zákon o dávkách pro žadatele o azyl,“ uvedl generální tajemník FDP Bijan Djir-Sarai.
V Česku Ukrajinci pracují
Web Deutsche Welle upozornil, že v Česku a Polsku se podařilo většinu (dvě třetiny) Ukrajinců zapojit do pracovního procesu. V Německu nikoliv. V Británii pracuje zhruba polovina uprchlíků.
Podle sociologa Dietricha Thränhardta za německou anomálii ovšem nemůže štědrý finanční systém, ale nepřístupný pracovní sektor, který je pro uprchlíky příliš složitý. „Ve studii poukázal na jiné evropské země, které uprchlíky stále finančně podporují, ale přesto mají vysokou zaměstnanost. Například v Dánsku je zaměstnáno 78 procent ukrajinských válečných uprchlíků, ve Švédsku a Norsku má práci více než 50 procent z nich. Všechny tyto ukazatele zaměstnanosti jsou mnohem vyšší než v Německu,“ uvedla německá televize s odkazem na experta.
Z únorových dat OSN vyplývá, že do Evropy uteklo šest milionů Ukrajinců. Do Německa 1,1 milionu lidí, do Polska 956 tisíc, Česka 381 tisíc, Británie 253 tisíc, Španělska 192 tisíc, Itálie 168 tisíc a Nizozemska 149 tisíc Ukrajinců. Mnozí z nich už se vrátili zpátky do vlasti.
VIDEO: Cesta k míru? Země se shodly, co Rusko musí udělat a co je z jeho strany nepřípustné
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
