Tomio Okamura z SPD a Alena Schillerová z ANO Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Postup prodloužení bude prakticky stejný jako letos. Předpokládá to novela takzvaného lex Ukrajina, kterou v pátek schválila Sněmovna hlasy koalice a opozičního ANO. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí předlohy. Poslanci omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, k vzdělání nebo na pracovní trh. Pro její další prodloužení se podle předlohy budou muset Ukrajinci do 15. března příštího roku nejprve elektronicky registrovat. Při tom si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým pak budou dočasnou ochranu prokazovat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit podle předlohy do konce září 2024. Potvrzení o ubytování budou muset běženci předkládat nově s úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti nebo pronajímatele.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina vyhraje, řekl Putinův nástupce. Ruský politik také předpověděl, kdy válka skončí
„Základním cílem novely je nastavení mechanismu prodloužení dočasné ochrany do konce března 2025, což je evropské rozhodnutí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neprosadila usnesení, aby se dočasná ochrana pak již neprodlužovala, postavení běženců by se řídilo cizineckým a azylovým zákonem. „Jsme závislí na rozhodnutí na celoevropské úrovni,“ řekl k tomu Rakušan. Uvedl ale také, že od ledna se bude scházet pracovní skupina k „přechodovému“ lex Ukrajina, který by měl řešit status lidí s dočasnou ochranou po březnu 2025.
Dočasnou ochranu v Česku už nebudou moci využívat podle schválené úpravy ANO ti ukrajinští uprchlíci, kteří by byli odsouzeni k vyhoštění. Podle nynějšího znění zákona se výkon trestu vyhoštění odkládá do doby, než dočasná ochrana v ČR odsouzenému skončí.
V bezplatném nouzovém ubytování nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou bydlet nejvýše 150 dnů. Výjimku mají takzvané zranitelné osoby, které je mohou využívat bez omezení. Schválený pozměňovací návrh Petra Letochy (STAN) zkracuje dobu od září příštího roku na nejvýše 90 dnů bez výjimek. „Všechny osoby, které ke dni 1. září 2024 dovrší dobu 90 dní, budou muset nouzové ubytování opustit nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního smluvního režimu, to znamená si ubytování hradit z vlastních prostředků,“ stojí v důvodové zprávě. Pozměňovací návrh také upravuje posuzování nároku na peněžité podpory lidí s dočasnou ochranou.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že v Česku si našlo práci více než 60 procent ukrajinských uprchlíků od 18 do 65 let věku, jde podle něho o 123 tisíc lidí. Pracovní smlouvy s odvody má podle Jurečky 86 procent z nich.
Dále předloha umožní vládě stanovit pravidla pro peněžitou podporu cizinců, pokud se rozhodnou pro dobrovolný návrat na Ukrajinu. Takzvaný asistovaný dobrovolný návrat budou moci uprchlíci využít pouze jednou.
Novela také přinese změny ve školství. Ruší možnost vyhlásit pro ukrajinské děti a žáky zvláštní, samostatný termín zápisu do mateřské nebo základní školy i možnost zřizovat pro ně zvláštní třídy nebo oddělení. Obsah vzdělávání budou moci školy upravit už jen pro ukrajinské děti, žáky a studenty s dočasnou ochranou kratší než jeden rok.
