V naprosté většině případů pracují v restauracích, barech nebo hotelech lidé, kteří to dělají srdcem. Navíc jsou na ně vázáni dodavatelé vesměs z řad lokálních rodinných firem. Pokud si tedy předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek přeje krach hospod, přeje si také zánik dalších tisíců pracovních míst v odvětvích, která nepatří do takzvaného sektoru HoReCa (hotely, restaurace, catering). Takový vzkaz Dufkovi poslali představitelé podnikatelů v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu.
„Ve většině případů to dělají lidi, kteří to dělají srdcem, a byla by tragédie oboru jako takového, pokud by šli někam svářet,“ řekl Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky během čtvrteční on-line tiskové konference, která se konala pod záštitou podnikatelských svazů v odvětví obchodu, gastronomie a cestovního ruchu.
Narážel tak na výroky předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. Ten v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS nedávno řekl, že v České republice funguje asi 40 tisíc hospod, ale ve většině případů jde o „putyky, kde se nalévá alkohol“.
A že by stát v souvislosti s koronavirovou krizí neměl zachraňovat všechny a že se jejich pracovníci mohli rekvalifikovat třeba na svářeče. „Schopnost soudruha Dufka urazit úplně všechny je pozoruhodná,“ doplnil Stárkova slova prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který se tiskové konference rovněž účastnil.
Zapojme evropské peníze
Gastronomický průmysl podle něho zaměstnává více než 80 tisíc lidí, tvoří obrat necelých 200 miliard ročně a naprostá většina jsou malé nebo střední, vesměs rodinné podniky. „Kromě toho jsou solidními přispěvateli do státního rozpočtu,“ dodal Prouza. Podle něj odvětví zažívalo v posledních letech masivní rozvoj, což znamenalo, že si majitelé mohli dovolit investovat do moderních technologií a zavádět digitalizaci. „To se nyní zpomalilo nebo zcela zastavilo,“ posteskl si.
Restaurace, bary nebo hotely kvůli koronaviru přijdou letos o 60 až 70 miliard korun, což znamená výpadek zhruba třetiny běžného ročního obratu. „Každý zavřený den provozovny přicházejí o 414 milionů korun na tržbách, týdně jsou to asi tři miliardy. Jen druhá vlna pandemie doposud znamenala výpadek kolem 15 miliard,“ uvedl Jakub Špika ze společnosti Nielsen, která prováděla výzkum dopadu pandemie na gastronomický průmysl.
Podle Václava Stárka se sice odvětví jako celek časem zase z regeneruje, ale nejspíše už se zcela do starých kolejí nevrátí. „Vzniknou nová bezpečnostní opatření v gastronomii. Až to všechno pomine, roušky ani dezinfekce nezahodíme,“ řekl. Do obnovy sektoru je podle Stárka zapotřebí ve větší míře zapojit peníze z evropských fondů, které jsou právě na tento účel v rozpočtu Evropské unie určeny.
