USA a Rusko jsou po více než 50 letech bez jaderné dohody. Může za to i Čína, říká expert
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Jaderná dohoda, která byla podepsána v Praze, skončila.
Nový START změnil svět, dohoda byla ve své době revoluční.
USA a Rusko se nemohou dohodnout na nové smlouvě.
Čína je novým hráčem, který míchá kartami.
Platnost klíčové jaderné dohody Nový START ve čtvrtek vyprší. Svět tak bude poprvé od roku 1972 bez smlouvy, která by nastavovala mantinely dvěma největším jaderným hráčům – USA a Rusku. To je podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy znepokojivé a svědčí to o velmi napjatých mezinárodních vztazích. K absenci nové dohody podle něj přispěly i obavy z rostoucího jaderného arsenálu Číny.
Čtvrtek 5. února 2026 se podle Břízy významně zapíše do historie mezinárodních vztahů. „Poprvé od roku 1972 jsou arzenály dvou největších jaderných supervelmocí mimo jakékoliv kontrolní zbrojní omezení. To je docela důležitá zpráva,“ popsal bezpečnostní expert pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Šli by do boje i Češi? Útok Ruska na Ukrajinu vyvolá odvetu Západu, slibuje nová dohoda
Poslední platná dohoda – Nový START – byla v roce 2010, kdy byla podepsána, revoluční. Navazovala sice na předchozí odzbrojovací a omezovací smlouvy mezi USA a Ruskem (dříve také Sovětským svazem), nicméně počty rozmístěných strategických jaderných hlavic snižovala na bezprecedentní úroveň – 1 550 kusů.
Rozmístěnými hlavicemi se rozumí ty, které jsou připravené k okamžitému použití. I včetně těch nerozmístěných mají USA i Rusko přes pět tisíc hlavic. „Jenom pro představu: pořád platí, že zhruba 90 procent všech jaderných zbraní světa drží v rukou dvě jaderné supervelmoci – Ruská federace a Spojené státy americké,“ popsal Bříza.
Ideální historické podmínky
K vzájemnému omezení jaderných arzenálů podle Břízy přispěla i doba, kdy se o smlouvě jednalo. Dokument podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv v dubnu 2010 v české metropoli. Na Pražském hradě obě hlavy státu hostil tehdejší prezident Václav Klaus.
Oba zahraniční státníky na Pražském hradě hostil český prezident Václav Klaus (8. 4. 2010). Zdroj: Profimedia.cz
Tehdejší vztahy mezi USA a Ruskem byly podle Břízy jedny z nejlepších v dějinách. I to uzavření smlouvy umožnilo. „Přispěl k tomu i konec studené války a přetrvávající iluze, že by Západ a Východ, respektive Rusko a Spojené státy, spolu mohly kooperovat na podstatně hlubší úrovni,“ přiblížil expert.
Smlouva s účinností na 10 let vstoupila v platnost 5. února 2011. Její součástí byla i možnost prodloužení o dalších pět let, kterou obě země využily v roce 2021. O dva roky později však ruský vůdce Vladimir Putin účast ve smlouvě pozastavil.
Další prodloužení smlouva neumožňuje. I přesto Medveděv, nyní místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace, navrhl Spojeným státům účinnost smlouvy prodloužit o jeden rok. Washington však na tuto výzvu nereagoval. Rusko je proto připraveno na novou realitu světa, v němž nebudou platit žádná omezení jaderného arzenálu, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Závody ve zbrojení nečekejme
Tento svět se však podle Břízy nebude zásadně lišit od toho, na který jsme byli zvyklí. „Probudili jsme se do úplně normálního dne. Nenastane žádná změna v tom smyslu, že by mělo být všechno jinak než včera,“ uklidňuje expert.
Čtěte také
Představa, že znovu započne éra závodů ve zbrojení známá z období studené války, je podle něj nepravděpodobná. „I kdyby se k tomu obě strany odhodlaly, tak nepoměrná výhoda je na straně Spojených států amerických,“ řekl Bříza. Jaderné zbraně jsou totiž velmi nákladné na vývoj i konstrukci a čtvrtým rokem na Ukrajině válčící Rusko se nachází ve špatné finanční situaci.
Svět bez důvěry
Zároveň ale Bříza jednoznačně tvrdí, že by bylo dobré co nejdříve vyjednat dohodu novou. Její uzavření se však nyní jeví jako nepravděpodobné, a to z několika důvodů. Jedním z nich je, že geopolitická situace se v posledních letech zásadně proměnila. „Mezinárodní politice dominují velmoci a supervelmoci, nátlakové prostředky a silová řešení,“ shrnul Bříza.
„I v době studené války si jaderné supervelmoci dokázaly sednout ke stolu a dohodnout se. Nyní je situace v mezinárodním kolbišti napjatá a tím hlavním důvodem je ruská agrese proti Ukrajině. Dostali jsme se do bodu, kdy se v mezinárodním společenství rozhostila nedůvěra a bude trvat nějakou dobu, než se zase vybuduje důvěra,“ přiblížil bezpečnostní expert.
Prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dohodu Nový START na Pražském hradě (8. 4. 2010). Zdroj: Profimedia.cz
Oči upřené na Peking
Zásadní překážkou vzniku nové dohody je podle Břízy také pozice Číny. Peking totiž začal v posledních letech masivně rozšiřovat svůj jaderný arzenál. Zatímco v roce 2020 disponovala asi 300 hlavicemi, minulý rok to byl již dvojnásobek. Americké ministerstvo obrany očekává, že v roce 2030 by mohla mít přes tisíc jaderných hlavic.
Čtěte také
Ačkoliv je Čína i tak stále notně vzdálená od Ruska i USA, Kreml i Bílý dům modernizaci a rozšiřování čínského arzenálu bedlivě sledují. „Do budoucna bude Čína velkým vyzyvatelem a sokem. USA i Rusko se budou bránit uzavírání nějakých dohod, jejichž signatářem nebude Čína,“ popsal.
Peking se však ještě nějakou dobu nebude vázat žádnými limity. Zejména z toho důvodu, že Rusku a USA stále čelí ze slabší pozice. „Čína je další důvod, proč ještě nebyla uzavřena nová smlouva,“ potvrdil Bříza.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Grammy za album roku dostal rapper Bad Bunny. Radovali se i Billie Eilish či Dalajlama
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
