reklama

Uvařeni zaživa: Neblahý osud humrů na našich talířích

Utrpení, jakým musí korýši kvůli nám procházet, je nepředstavitelné.
Zdroj: Pixabay

Dokážete si představit, že byste vešli do restaurace, ukázali na jedno určité prase nebo kuře, a počkali si, až ho před vámi hodí do vroucí vody? Zřejmě ne. Zřejmě by vám to bylo nepříjemné. Zřejmě by vás rychle přešla chuť. Přesto se přesně tohle děje humrům a krabům.

reklama

Dokážete si představit, že byste vešli do restaurace, ukázali na jedno určité prase nebo kuře, a počkali si, až ho před vámi hodí do vroucí vody? Zřejmě ne. Zřejmě by vám to bylo nepříjemné. Zřejmě by vás rychle přešla chuť. Přesto se přesně tohle děje humrům a krabům.

Mnoho vědců se stále zkostnatěle drží myšlenky, že korýši necítí bolest, a tvrdí, že disponují jen primitivním nervovým systémem, který bolest jednoduše nedokáže zpracovat. Moderní věda však konečně začíná tento myšlenkový přežitek vyvracet. Studie z roku 2013 odhalila, že rak poustevníček (blízký příbuzný humrů) opouští svůj úkryt v reakci na elektrický šok. Znamená to, že se vědomě snaží dostat pryč od bolestivého podnětu i za cenu toho, že přijde o cenný zdroj. „Pamatují si místa, kde byli vystaveni bolestivým podnětům, a vyhýbají se jim,“ dodává výzkumník Robert Elwood.

Není proto divu, že pokud vložíte humra do vroucí vody, začne sebou divoce mlít a zoufale se snažit vyškrábat ven z hrnce. Ti nejodolnější jedinci takto trpí i celé tři minuty. U obratlovců by takové utrpení nepřicházelo v úvahu. I proto byla tato praktika na začátku loňského roku zakázána ve Švýcarsku. Podle nového nařízení musí být korýši před vložením do vody omráčeni – elektrickým šokem nebo „mechanickou destrukcí mozku“. Zákon také vyžaduje, aby korýši již nebyli převáženi na ledu či v ledové vodě. „Vodní druhy musí být vždy drženy ve svém přirozeném prostředí,“ stojí v novém nařízení.

Korýšům je před vařením zaživa často utržen i ocas či klepeta. Jejich utrpení se tak násobí.
Korýšům je před vařením zaživa často utržen i ocas či klepeta. Jejich utrpení se tak násobí.

Podobný zákaz platí například také v Norsku, Rakousku, na Novém Zélandě, v některých částech Austrálie, ale i v některých německých či italských městech.

Kromě toho se ochránci zvířat zasazují i o vylepšení nádrží, ve kterých jsou korýši drženi. Mnoho druhů v nich totiž nemá řádný přístup ke kyslíku a ve společnosti ostatních jsou jakožto samotáři ve stresu. Mnohdy je jim i znemožněn pohyb zabalením do folie či se dusí na ledu. Kvůli starobylým předsudkům je toto nevýslovné utrpení však v mnoha zemích stále zcela legální.

I když je s podivem, proč by někdo kromě takového utrpení ještě toužil po pořádné dávce mikroplastů a škodlivých látek, které tkáně korýšů obsahují

Na ledu se korýši dusí a postupně otupují. Bolest však cítí dál.
Na ledu se korýši dusí a postupně otupují. Bolest však cítí dál.
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
reklama
Zemřela filmová legenda Hana Maciuchová. Bylo jí 75 let

Kultura

Domácí zpravodajství

Otevírání sjezdovek? Ne. Jsou plné nemocnice a za rohem britská mutace, varuje Hamáček
Šedo: S Blatným jsem za celou dobu mluvil asi patnáct minut, tak se pracovat nedá
Novotný zaútočil na Klause ml. kvůli rouškám: To, co předvádí váš otec, je zločin
Deset tisíc očkovaných denně. Kdy začne fungovat velkokapacitní očkovací centrum?
Další články
reklama
reklama