Válka na Ukrajině (20.7.2022)
Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Lavrov v něm také uvedl, že další mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou za současné situace nedávají smysl.
Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Co se týče územních cílů, Moskva podle něj vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.
„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.
Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky – Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce před tím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou „genocidou“ Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.
Další vyjednávání o míru podle Lavrova „za současné situace nedávají žádný smysl“. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala „nedostatek vůle vážně jednat“ o podmínkách ze strany Ukrajiny.
„Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu,“ reagoval na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Přispěl i „bezmocný vztek“ Západu
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území DNR a LNR.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou „demilitarizace a denacifikace“. Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase. Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.
Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti.
