Bývalý premiér Vladimír Špidla v dubnu oslaví 70. narozeniny. Zdroj: Profimedia.cz
Ve funkci předsedy vlády působil několik let. Jak vnímá současnou situaci okolo pandemie koronaviru? Co říká na dění v domovské ČSSD, kde to vře, strana se zmítá nad propastí a není vůbec jisté, zda se po letošních parlamentních volbách ještě dostane do Sněmovny? Také o tom promluvil bývalý politik, který v dubnu oslaví 70. narozeniny, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Čím si vysvětlujete propad preferencí ČSSD, kterou ještě nedávno volilo nejvíce lidí?
V kontextu výměny politických elit po završení třicetiletí od revoluce. Hlavní vliv získávají strany, které nejsou spokojené s vývojem prvních fází po roce 1989.
Jak vidíte její šance v letošních parlamentních volbách? Některé průzkumy ukazují, že by se do sněmovny vůbec nemusela dostat...
Většina výzkumů udává hodnoty mezi pěti až osmi procenty. Některé odhadují volební potenciál až na 13,8 procenta. Důvody pro levicovou politiku tu jsou.
Vladimír Špidla (73)
Český politik, dlouholetý člen ČSSD. V letech 2001 až 2004 byl jejím předsedou. V letech 2002 až 2004 byl premiérem ČR. Poté šest let působil jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V letech 2014 až 2017 byl ředitelem Odboru poradců a poradkyň tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky.
Zůstáváte tedy optimistou, ale i kdyby vámi zmiňovaného odhadu docílili, stále je to málo oproti nedávné minulosti. Co by podle vás pomohlo vrátit sociální demokracii opět na výsluní?
Když se znovu stane silou schopnou volně integrovat širší levicové proudy počínaje levými liberály přes zelené, odbory i křesťanské socialisty, družstevní hnutí, nevládní organizace... Když se nebude bát zápasů a konfliktů. Politická autorita se získává ve skutečném politickém zápase, nikoliv reklamními triky. Nesmí se bát využít všech demokratických prostředků a všech úrovní, od obce po Parlament. Od parlamentní debaty po demonstrace.
Jak hodnotíte Jana Hamáčka v roli předsedy ČSSD?
Mé subjektivní názory nemají význam. Mohu jen konstatovat, že předseda Hamáček vede stranu v jejím nejobtížnějším období. Jeho autorita uvnitř strany je silná.
Takže nepředpokládáte, že by ho mohl ve funkci vystřídat současný ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který už ohlásil kandidaturu na předsedu strany?
To bych nechal bez komentáře.
Jakou má podle vás šanci na zvolení?
Nechám bez komentáře.
Stále častěji se z ČSSD ozývá, že vstoupit do vlády s hnutím ANO Andreje Babiše bylo osudnou chybou. Jaký názor zastáváte vy?
Nemám jednoznačný soud. Účast ve vládě přinesla nesporně naplnění významných bodů sociálnědemokratického programu, jako je například zvyšování minimální mzdy, zlepšování situace důchodců, zálohované výživné, zrušení karenční doby – a mohl bych pokračovat. Důsledky z hlediska voličské podpory jsou otevřené a budeme je znát až po volbách. Je vždycky problém být v koalici se silnější stranou. Rozhodnutí padlo zcela demokraticky, vytvořilo základnu budoucího vývoje. Vracet se není možné. Hlavní cíl sociální demokracie, obhajoba sociálního státu se silnými veřejnými službami, jako je zdravotnictví, školství a důchodové pojištění, se dařilo naplňovat. V závěru volebního období se ovšem sociální demokracii nepodařilo odrazit útok na sociální stát prostřednictvím neodůvodněného radikálního snížení daní. To je neúspěch a důvod k dalšímu zápasu.
Covidová krize ukázala meze koncepce Andreje Babiše řídit stát jako firmu.
Sociální demokracie jako vítězná strana parlamentních voleb přizvala hnutí ANO do vlády už za Bohuslava Sobotky v roce 2013, který se stal následně premiérem. Od té doby šly její preference rapidně dolů. Nenastal tehdy ten zlomový okamžik, který spustil její pád?
Bylo to správné rozhodnutí. Vytvoření koalice byl logický důsledek volebních výsledků a bylo to i krokem k hájení sociálního státu. Přenechat prostor tehdejší pravici by bylo nezodpovědné. V demokratickém systému musí politici vždycky hrát s těmi kartami, které rozdali voliči.
Bohuslavu Sobotkovi, tehdejšímu premiérovi, jste dělal poradce. Která témata jste spolu nejčastěji probírali a řešili? Nechal si poradit a nakonec třeba i přehodnotil svůj názor?
Poradci nepřísluší, aby se vyjadřoval ke vztahu s lidmi, se kterými spolupracoval.
Dobře, chápu. Tak jinak. Jaký byl člověk a šéf?
Velmi si ho vážím.
Jste spolu stále v kontaktu? Čemu se dnes věnuje?
Když je příležitost, rád se s ním setkávám.
Jak si podle vás vede často kritizovaná vláda Andreje Babiše v boji proti pandemii koronaviru?
Covidová krize ukázala meze koncepce Andreje Babiše řídit stát jako firmu. Premiérovi se nedaří vytvořit společenskou shodu v celkovém přístupu k epidemii, nedaří se mu stát se vůdčí silou společné expedice v tomto nebezpečném čase. To je slabina jeho vládnutí. To se bohužel projevuje aktuální situací.
Tehdejší pandemický plán vycházel z představy, že v Číně vznikne virus, který se stane zdrojem pandemie. Předpoklad plánu byl, že onemocní asi 1/3 obyvatel a počet mrtvých může dosáhnout několika desítek tisíc.
Vy jste byl několik let premiérem. Co byste v této situaci udělal jinak?
Od počátku bych postupoval podle předem připravených plánů, které byly poprvé přichystány již v roce 2001 v době mé vlády, ale byly několikrát novelizovány. Tehdejší pandemický plán vycházel z představy, že v Číně vznikne virus, který se stane zdrojem pandemie. Předpoklad plánu byl, že onemocní asi 1/3 obyvatel a počet mrtvých může dosáhnout několika desítek tisíc. Je vidět, že odborníci té doby rozuměli svému řemeslu.
Jak byste se tedy zachoval?
Daleko rychleji bych mobilizoval krizový štáb, v daleko větší míře bych se snažil vytvořit právě pocit společné expedice intenzivním dialogem nejenom napříč Parlamentem, ale i s angažovaností veřejnosti, nevládních organizací a dalších. Daleko méně bych improvizoval. Pravděpodobně bych prostřednictvím buď výboru pro sociální věci a zdravotnictví, nebo v uvozovkách pandemického výboru ve Sněmovně vedl dialog naprosto se všemi součástmi politického spektra s cílem s předstihem definovat základní přístupy, které získají všeobecnou podporu. S daleko větší pokorou bych přijímal sílu přírody. Připustil bych si, že příroda je něco, čeho jsme součástí a nad čím v žádném případě nejsme. Vzpomněl jsem si nyní na kancléřku Merkelovou, která již někdy v březnu minulého roku konstatovala, že se epidemii podaří zvládnout až za velmi dlouhou dobu a že je pravděpodobné, že se s ní nějakým způsobem setká velká část populace. Pamatuji si velmi zřetelně, jak náš premiér tuto ideu odmítl. Zřejmě nemá pokoru přírodovědce.
Jako senior patříte mezi rizikovou skupinu. Máte z koronaviru obavy?
Žádný strašák to není. Je to realita, která zabíjí a už u nás zabila skoro 20 tisíc lidí a stále ještě nejsme u konce. Podle rozsáhlých studií německých patologů naprostá většina lidí s diagnostikovaným covidem skutečně zemře na covid. Ten je hlavní příčinou. Nevíme, jaké se budou vyvíjet mutace. Příroda nám ukázala, jakou má sílu, a proto je potřeba být opatrný a využít všech znalostí, které máme z minulých epidemií. Rozhodující je chránit lidské životy a zdraví. Koneckonců je to i první článek naší ústavy, všechno ostatní je podřízené. Ale samozřejmě že musíme hledat rozumnou proporci. Tato proporce není nikdy předem daná, vždycky bude určitým způsobem společenskou dohodou, není to žádná zjevená pravda. Všichni ti, kdo vyžadují jistotu v tomto okamžiku, se mýlí. Jistota prostě neexistuje, není z tohoto světa. Jediné, co můžeme dělat, je postupovat empiricky na základě znalostí z předchozích epidemií a přijmout, že se můžeme i mýlit, a omyly rychle napravovat.
Nechal jste se už očkovat?
Očkován ještě nejsem, protože nejsem na řadě. Až budu, tak se nechám. Jednak proto, abych chránil sebe a své okolí, a jednak proto, abych svým dílem přispěl k pokusu získat takzvanou skupinovou imunitu.
Jak hodnotíte současnou opozici?
Myslím, že v některých okamžicích opozice dává až příliš velký důraz na mocenský zápas s Andrejem Babišem. O výsledku rozhodnou volby. Zejména ve vztahu k nouzovému stavu se mi zdá, že opozice jako celek nebyla schopna posoudit situaci v jejích souvislostech. Měl jsem dojem, jako by převážilo čistě formální uvažování a uvažování v mocenských kategoriích. Realita stále ještě nezvládnuté, kruté epidemie byla dle mého ve sněmovní debatě odsunuta až příliš do pozadí.
Po aktivní politice se vám nestýská?
Vedu malou vzdělávací organizaci blízkou sociální demokracii pod jménem Masarykova demokratická akademie a snažím se být co nejaktivnější. Mimochodem, Masarykovu akademii skutečně spoluzakládal Tomáš Garrigue Masaryk, společně se sociálními demokraty Josefem Steinerem a Františkem Soukupem. Ale je fakt, že se mi blíží sedmdesátka. Už je víceméně po sezoně.
