V Česku se do 21. května potvrdilo 53 případů jihoafrické varianty nového typu koronaviru, 13 případů indické a devět z jihovýchodní Asie. Dosud bylo podrobně analyzováno takzvanou celogenovou sekvenací přes 2 700 pozitivních vzorků. Převládající je stále britská mutace. Data zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ) na svém webu.
Celkově bylo od začátku roku do tohoto data v Česku provedeno 3,3 milionu PCR testů a 13 milionů antigenních testů. Odhalilo se 925 tisíc pozitivních případů. Vláda schválila na sekvenaci vzorků 161 milionů korun. Cílem je sekvenovat asi čtyři tisíce vzorků měsíčně. Od začátku epidemie jich bylo 2 739, letos bylo do databáze vloženo 2 139 výsledků.
Cílem Národní referenční laboratoře (NRL) SZÚ je sekvenovat pět procent vzorků. „NRL klade důraz na cílenou sekvenaci v případech selhání vakcinace, reinfekce, sledování klastrů, těžkých onemocnění u osob mladších 50 let věku, případně jakýchkoli atypických nálezů,“ uvedl SZÚ.
U jihoafrické varianty se objevilo několik nezávislých ohnisek, celkem šlo o 53 případů. Nově potvrzené jsou podle SZÚ dva v Moravskoslezském kraji. „Lze tedy potvrdit, že klastry v tomto kraji jsou opravdu důsledkem rozšíření jihoafrické varianty B.1.351,“ napsal ústav. Případy bez známého prvního zdroje evidují hygienici i v Praze, s jihoafrickou variantou souvisí také jedno úmrtí.
U indické mutace sekvenace potvrdila čtyři případy varianty B.1.617.1 a devět případů B.1.617.2, která se ve velké míře šíří ve Velké Británii. Její zjištění označil SZÚ za „alarmující“.
V pondělí ředitel Krajské hygienické stanice Liberec Vladimír Valenta oznámil, že se indická mutace potvrdila u dvou lidí z Novoborska. „Tyto dva případy jsme již ošetřili a ještě koncem minulého týdne provedli více než 200 odběrů. Indická mutace se potvrdila jen u těchto dvou lidí,“ uvedl s tím, že opatření proto rozšiřovat neplánují.
V dubnu a květnu byly zachyceny také tři importované případy varianty B.1.1.318, která nese označení floridská a jež se může vyhýbat protilátkám.
Vyšetřeny byly také vzorky zvířat
„Proto je třeba přistupovat s maximální mírou obezřetnosti k možnostem vzájemného importu nežádoucích variant, které by mohly mít za následek další pandemickou vlnu,“ sdělila vedoucí NRL Helena Jiřincová.
Kromě lidských vzorků bylo vyšetřeno také pět zvířecích – od goril a kočkovitých šelem z pražské zoo. Sekvenovány byly rovněž dva vzorky z odpadních vod. Více než 500 českých vzorků z Ústí nad Labem a Liberce bylo od konce února vyšetřeno v Sasku.
Také další odborníci upozorňují na to, že importy nových variant koronaviru je třeba pečlivě sledovat. Zachytávat by je například podle vědců z iniciativy Sníh měla především opatření na letištích a na vstupu do společného schengenského prostoru EU.
Sekvenování čtyř tisíc vzorků měsíčně stojí odhadem 12 milionů korun. Oproti tomu cena lockdownu, tedy uzavření společnosti, je podle odborníků z iniciativy koroNERV asi jedna až čtyři miliardy korun denně. Státní peníze na sekvenování půjdou jen do příspěvkových organizací ministerstev, kterými jsou kromě SZÚ například také Státní veterinární správa nebo fakultní nemocnice. Mimo systém financování tak zůstávají vysoké školy a další akademická pracoviště, což odborníci kritizují.
Podezření na novou mutaci mohou odhalit i běžné PCR testy. Podle grafu, který z jejich průběhu vzniká, umí laboratoř odhalit, že jde o jinou než běžnou variantu. Takové vzorky pak posílají k sekvenaci.