Kvalita vody v přírodních koupalištích je podle hygieniků zatím dobrá
Letošní situace s čistotou vody v přírodních koupalištích je díky chladnějšímu počasí poměrně příznivá. Daří se méně sinicím i nebezpečným bakteriím, nevhodných míst ke koupání v Česku je pouze pár. Kvalitu vody lze posoudit i podle její průzračnosti, tvrdí hygienici.
Díky chladnějšímu počasí je situace s čistotou a kvalitou vody velmi dobrá, do přírodních koupališť se až na výjimky nemusí návštěvníci podle hygieniků bát. „Místo, které je skutečně nevhodné ke koupání, se pozná poměrně jednoduše. Pokud má koupaliště provozovatele, je o kvalitě vody povinen informovat návštěvníky,“ říká Zbyněk Boublík, mluvčí Hygienické stanice hl. m. Prahy.
Jakým místům se vyvarovat?
Na západě Čech není vhodná ke koupání vodní nádrž Skalka či Velký rybník u Hroznětína. Návštěva se nedoporučuje ani na koupališti Sluníčko u Chrastavy, koupališti Tanvald a vodní nádrže Budišov na Budišovsku a Brušperku. Na jihu pak není ideální kvalita vody ani v přírodním biotopu Modrá a koupališti Borek. Naopak nejpříznivější podmínky ke koupání jsou například na koupališti Džbán v Praze.
Jaká je kvalita vody, lze poznat i okem. „Podle vizuálního posouzení je voda naprosto v pořádku. Je krásně průhledná a nevidíme žádné znečištění, teplota je také vynikající,“ říká Luboš Mandík, vedoucí oddělení obecné a komunální hygieny KHS Středočeského kraje, který reagoval na kvalitu vody na Slapské přehradě.
Záleží i na typu koupališť
Ačkoliv je provozovatel povinen stav kvality vody návštěvníkům oznámit, jsou i místa, kam vstupují návštěvníci na vlastní riziko. Rozlišujeme několik typů vodních ploch:
- přírodní koupaliště (má provozovatele a vybírá se zde vstupné);
- povrchové vody (nemají provozovatele, může se zde koupat kdokoli, nikdo však kvalitu nesleduje);
- ostatní vodní plochy;
- umělá koupaliště.