Rozhovor se spisovatelkou Michaelou Duffkovou
Je maminkou dvou dětí a jednou z nejvýraznějších autorek na českém trhu. Její blog Zápisník alkoholičky jí vynesl cenu Magnesia Litera. Na knižní podobu navazuje dílem Zápisník abstinentky, který ukazuje, jak obtížné je nepít v zemi, kde je alkohol společenskou normou. I z toho důvodu dokončuje přípravy léčebného a komunitního centra ALKOS. Hostem pořadu Nový den na CNN Prima NEWS byla Michaela Duffková.
Podle Duffkové nastoupí léčbu závislostí na alkoholu asi 10 tisíc lidí ročně. „Úspěšně ji dokončí asi 30 procent z nich. Spotřeba alkoholu rozhodně neklesá, spíš naopak stoupá,“ uvedla spisovatelka.
Hostem pořadu Nový den na CNN Prima NEWS byla Michaela Duffková. Zdroj: CNN Prima NEWS
Hostem pořadu Nový den na CNN Prima NEWS byla Michaela Duffková. Zdroj: CNN Prima NEWS
„Nikdy jsem netajila, že jsem léčbou prošla. Když jsem vystoupila z anonymity, byla to pro mě zjednodušená pozice, protože lidé mi alkohol tolik nenabízejí. Všeobecně to ale je problém, protože u nás je normální pít, takže kdo abstinuje, musí stále vymýšlet nějaké výmluvy, proč nepije,“ řekla Duffková s tím, že abstinující se poté cítí frustrovaní. „Myslím, že jsme opravdu ukázkový stát, kde je úplně normální pít, ale není normální nepít. Já se přece nikoho neptám, proč pije,“ dodala.
Alkohol a jeho vliv na děti
Se závislostí se začala potýkat ve třiadvaceti letech po porodu první dcery. „Mělo to docela rychlý spád. U mě celé období netrvalo ani čtyři roky, ale bylo extrémně intenzivní, kdy se pití opravdu rychle stupňovalo. Ze skleničky byla hrozně rychle láhev. Rozhodně jsem nezačínala pít s tím, že by z toho mohl být nějaký problém, ale stalo se. Myslím si, že velké riziko spočívá právě v tom, že nezačínáme pít, že bychom chtěli skončit v léčebně,“ sdělila spisovatelka.
Alkohol za volantem: Česko je s nulou v menšině, některé státy pití neřeší
Čeští řidiči nesmí usednout za volant pod vlivem alkoholu. Jakkoliv jsou na to místní řidiči zvyklí, jde ve světě spíš o výjimku, která se objevuje hlavně u muslimských nebo postkomunistických zemí. Nejčastěji je povoleno 0,5 promile. Někde se ale alkohol za volantem neřeší vůbec.
Duffková dělá osvětu proto, aby lidé začali o alkoholu více přemýšlet. „Nejvíce mě pálí, že dětem dennodenně předáváme normálnost alkoholu. Když přijdete večer domů, otevřete si víno a řeknete si: ‚To byl zase den.‘ předáváte dětem návyk, že je normální přijít domů a zapít ‚těžký den‘. To je špatně. Kvůli tomu se pak většinou lidé dostávají do léčebny – zapíjejí stres, strach, frustraci,“ řekla.
V předmluvě její knihy adiktolog Michal Miovský napsal, že nově léčbu musí vyhledávat stále mladší a úspěšnější ženy. „Myslím si, že na ženy je v dnešní době všeobecně vyvíjen velký tlak. Ideálem je být nejlepší máma, manželka, milenka, manažerka. Rolí je hrozně moc, žena je pořád jedna. Do toho se samozřejmě přidává, že ženy často z rozjeté kariéry skočí do mateřské dovolené a úplně se odříznou od sociální bubliny, což jim samozřejmě také nepřidá,“ sdělila Duffková.
Komunitní centrum ALKOS se otevře 1. dubna. „Myšlenkou je, aby se léčba dostala každému včas. Také mě hodně tíží, že na léčbu se strašně dlouho čeká. Je to služba a měla by být naprosto perfektně připravená,“ dodala Duffková s tím, že centrum je založeno na myšlence dlouhodobé práce s klientem.
