Horalé se nákazy nebojí
I přes komplikovanou situaci kolem koronaviru se v České republice najdou lidé, kteří nouzový stav nesnášejí špatně. Horalé, kteří žijí na samotě ve svých chatách a chalupách mají dokonce pocit, že kdyby je lidé při nákupu neupozornili na roušky, tak o pandemii ani nevědí.
Podzim v Beskydech, na pohled barevný, ale jinak drsný. Zvlášť pro toho, kdo v horách žije sám, jako 86letý Miroslav Surovec. Desetiletí už obývá chalupu poblíž Visalají nad Morávkou. Přesto, že v obci koronavirus pořádně řádí, on je pořád dobře naladěný a jeho smích je nakažlivý.
„Současná situace je výborná, protože každá následující může být horší,“ říká se smíchem Surovec. Svérázný horal věří, že se k němu nemoc nedostane. Dlouhé dny už neviděl ani živáčka. Roušku má, ale použije ji pouze jednou za týden, kdy si jede nakoupit jídlo.
„Žena má spíš už takovou pesimistickou povahu, tak já jí říkám: Voda nás tu nevytopila, bomby na nás nepadají, my si tu žijeme jak prasata v žitě, co bychom chtěli,“ komentoval situaci Surovec.
Do obchodu jednou za měsíc
Na samotě ve Starých Hamrech zase žije Eduard Němec, který uvedl, že štáb CNN Prima NEWS je po deseti dnech první, s kým si může promluvit. Do obchodu se prý dostane maximálně jednou za měsíc.
„Musím nakoupit rohlíky na 14 dní. Poté jídlo, které se mi nezkazí, takže zabalené vánočky a veky. Ty vydrží i měsíc. Potom už jím jenom ovesné vločky,“ upřesnil se smíchem Němec. Televizi nesleduje, celý den je v lese. Sbírá houby a vyrábí přístřešky pro pocestné. Jenže ti k němu zavítali naposledy někdy o prázdninách.
„Je to hrůza. Zvlášť starý člověk, toho nemoc chytne, zdravý z toho nevyjde,“ dodal Němec. Oba horalé žijící v Beskydech mají jedno společné. Je jim jedno, že se teď nedostanou k holiči, do divadla nebo do hypermarketu. Ani si totiž nepamatují, kdy tam byli naposledy. A ani po tom vlastně netouží. Věří proto, že právě je celosvětová pandemie úplně mine.
