Od začátku roku začala covidová čísla znovu růst. (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Klesající trend epidemie nemoci COVID-19 je zřejmě u konce. Odhalené případy nakažených z posledních dnů značí, že virová nálož v české společnosti nabírá znovu na síle. Přestože by se to mohlo jevit jako důsledek nízkého testování během vánočních svátků, odborníci předpokládají, že současná čísla již reflektují šíření varianty omikron. Ta již v některých západních zemích vedla i přes masivní proočkování populace k rekordním počtům nakažených.
„Myslím si, že je skoro jisté, že se jedná o začátek omikronové vlny, protože již před několika dny se říkalo, že přibližně 15 % nových případů je již omikron. Ten je tak nakažlivý, že za dva až tři týdny to nebude 15 %, ale 100 %,“ odhadoval pro CNN Prima NEWS imunolog Václav Hořejší.
Laboratoře v Česku v úterý odhalily 10 169 případů koronaviru, poprvé za dva týdny tak přibylo více než deset tisíc nakažených. O týden dřív byl nárůst zhruba o tisíc případů nižší. Reprodukční číslo vypovídající o šíření nákazy se po měsíci vrátilo nad hodnotu 1, opět vzrostlo také incidenční číslo. Na 100 000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 368 nakažených, o deset více než v úterý.
V některých západních zemích i přes masivní očkování již docházelo kvůli omikronu k rekordním nárůstům. „Není žádný důvod se domnívat, že u nás to bude nějaké jiné než ve Velké Británii, v Dánsku, v Holandsku a tak dále. Byl by zázrak, kdyby tomu tak nebylo,“ konstatoval Hořejší.
Co hrozí s omikronem
Další odborníci zase mírní optimismus, který mutace omikron vyvolává z hlediska jeho dopadů na lidské zdraví. „Je to stále závažnější než běžná chřipka,“ zdůraznil ve vysílání CNN Prima NEWS šéf lékařské komory Milan Kubek. Vánoce a svátky jsme podle něj opět prožili v bezvědomí, málo se testovalo a tvářili jsme se, že se nic neděje. „Budeme se divit, budeme mít 20 tisíc nových případů a nemocnice se začnou plnit,“ dodal.
Podle biochemika Zdeňka Hostomského je zbytečné zaměřovat se na počet nakažených. „Omikron se vyznačuje vyšší nakažlivostí, tomu se nevyhneme. Každý ho dostane. Má klinicky menší příznaky. Může se stát, že se počet pacientů na JIP zvýší, ale ne úměrně k počtu nakažených. Nárůst nebude dramatický, nezpůsobí kolaps nemocnic,“ uvedl.
Do karantény se podle vědce může při největší vlně omikronu dostat až třetina populace. „Oficiálně nezavřeme školy, ale některé třídy budou vlastně uzavřeny. Stejně tak podniky. Karanténa je přehnanou reakcí,“ dodal biochemik k vládnímu návrhu na její zkrácení.
Dobré zprávy z Dánska
Dánsko bylo jednou z prvních evropských zemí, kde začala koronavirová varianta omikron řádit. Teď odtamtud přichází pozitivní zprávy – tamní vrchní epidemioložka Tyra Groveová Krauseová se domnívá, že pandemie může do dvou měsíců skončit, jelikož se omikron sice rychle šíří, ale riziko hospitalizace je u této varianty oproti deltě dvakrát nižší.
„Do dvou měsíců máme zpátky naše normální životy,“ pronesla v dánské televizi TV 2 vrchní epidemioložka Krauseová z výzkumného ústavu Statens Serum Institut.
Podle ní dosavadní data nasvědčují, že riziko hospitalizace je u omikronu v porovnání s deltou poloviční. Varianta omikron se ale zřejmě rychleji šíří. „Vlna omikronu bude vrcholit na konci ledna. V únoru bude infekcí ubývat, tím se sníží tlak na zdravotnický systém,“ domnívá se epidemioložka.
