Tuberkulóza představuje nemoc, na kterou celosvětově umírá mnoho lidí. Navíc se objevila varianta odolná vůči lékům. Zdroj: Getty Images
V Česku přibývá lidí, kteří onemocněli odolnou formou tuberkulózy, na kterou běžné léky nezabírají a léčba se tak může protáhnout až na dva roky. Problém je také nedostatek specializovaných center, ve kterých se nakažení mohou léčit. V současné době existuje pouze jediné v Thomayerově nemocnici v Praze. K příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března, CNN Prima NEWS oslovila plicního lékaře Milana Sovu, aby popsal největší nebezpečí této infekční nemoci.
Pane docente, jakou největší hrozbu v souvislosti s touto nemocí vnímáte?
Tuberkulóza provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Dnes máme k dispozici moderní léky, které běžnou tuberkulózu dokážou velice dobře léčit. Do budoucna nám bude dělat problémy takzvaná multirezistentní tuberkulóza, která není citlivá na klasická antituberkulotika, jež se používají někdy od 50. let.
Díky čemu se nám podařilo toto onemocnění téměř vymýtit?
Je to skutečně čistě jenom díky lékům – antituberkulotikům. První se objevila v roce 1943. Rutinně se používají od 50. a 60. let podle toho, o jakou část světa šlo. Od té doby spadla incidence a prevalence tuberkulózy neuvěřitelně dolů. Přispěl k tomu i lepší zdravotní stav populace.
Doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., je plicní lékař, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve FN Brno a současně také předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Kolik lidí ročně u nás onemocní?
Aktuální číslo výskytu tuberkulózy je pod čtyři případy na 100 tisíc obyvatel. Incidence tuberkulózy v České republice je velmi nízká, srovnatelná s ostatními zeměmi západního světa.
Mohou se počty zvýšit kvůli ukrajinským uprchlíkům, kteří nemusí být očkovaní?
Ukrajinci proti tuberkulóze očkovaní jsou. Na Ukrajině je téměř stoprocentní proočkovanost proti tomuto onemocnění. Souvisí to s tím, že zatímco v zemích s nízkou incidencí tuberkulózy smysl očkovat nemá, v zemích s vyšší incidencí očkování je tomu naopak. Výskyt tuberkulózy v Česku bych neházel na Ukrajinu. Všeobecně platí, že migrace lidí ze zemí s vyšší incidencí a prevalencí tuberkulózy přinese případy tuberkulózy do jakékoliv země.
Jaké jsou nejčastější projevy tuberkulózy, které by měly člověka zavést do ordinace lékaře?
Příznaky bývají často nespecifické – kašel, hubnutí, noční pocení nebo malátnost. Snadno se tedy schová za jiné choroby a není snadné ji vždy hned odhalit.
Pokud se zaměříme na klasickou tuberkulózu, jaké jsou možnosti léčby?
U původní formy, která není rezistentní, probíhá léčba po dobu šesti měsíců. Bohužel je podle současné legislativy nutné nemocné řádově na šest až osm týdnů hospitalizovat a izolovat, což je pro pacienty, kteří jsou schopní užívat léky doma, spolupracují a chovají se odpovědně, zcela zbytečné.
Když nádech připomíná chůzi po zmrzlém sněhu. Idiopatická plicní fibróza ohrožuje život
Potíže s dýcháním nezpůsobuje pouze postcovidový syndrom. Lékaři upozorňují na možnost vážné plicní choroby – takzvané idiopatické plicní fibrózy (IPF), která se může zaměnit za postcovidový syndrom. Přitom včasná diagnóza a cílená léčba je pro život pacienta naprosto zásadní. Docentka Martina Šterclová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětluje, koho IPF postihuje nejčastěji a jakou naději na přežití pacienti mají. Onemocnění připomíná Světový týden idiopatické plicní fibrózy, který letos začal 19. září
A jak je tomu u odolné varianty, na kterou běžná léčiva nezabírají?
U multirezistentní tuberkulózy je nutné pacienty hospitalizovat na speciální jednotce. V České republice je momentálně pouze v Praze v Thomayerově nemocnici. Do budoucna usilujeme o to, aby vznikla další dvě centra v Brně a Hradci Králové, protože předpokládáme, že to jedno nebude stačit. Bohužel, problémem jsou jako všude finance. Nyní čekáme na vyjádření ministerstva zdravotnictví, zda uvolní potřebné zdroje.
Pomohlo by očkování a následné přeočkování v dospělosti?
Přeočkování je zcela zbytečné. U dospělých nemá žádný význam, protože chrání pouze proti těžkým formám tuberkulózy u dětí. Děti má smysl očkovat pouze v případě, pokud byly v kontaktu s nemocným nebo mají nějakou jinou indikaci. Zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, je důležité zaměřit se na očkování rizikových skupin.
Co je hlavním smyslem Světového dne boje proti tuberkulóze?
Cílem je zvýšit povědomí o tomto onemocnění. Je to nemoc, kterou bychom se měli zabývat. To, že dnes v Evropě tuberkulózu téměř nemáme, neznamená, že se nemůže rozšířit v budoucnu. Celosvětově zůstává tuberkulóza stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Je třeba si uvědomit, že tuberkulózou je infikována třetina světové populace. U nás máme pouze čtyři případy tuberkulózy na 100 tisíc obyvatel. Pro srovnání: ve státech, jako je Indie nebo Pákistán, se pohybujeme ve stovkách případů na 100 tisíc obyvatel. Takže celosvětově je tuberkulóza stále problém.
Může být toto onemocnění i smrtelné a pro koho je nejvíce nebezpečné?
Jistě, tuberkulóza může být smrtelná. Nejvíc nebezpečná je pro osoby, které jsou v horším zdravotním stavu, mají slabší imunitu, užívají léky na snížení imunity, prodělaly transplantaci orgánů nebo se potýkají se zhoubným nádorovým onemocněním.
Jaká je nejlepší prevence před nákazou?
Nejlepší prevencí je jako u většiny nemocí dodržovat zdravý životní styl a udržovat se zdravý.
