reklama

V Evropské unii loni požádaly o azyl statisíce migrantů. Nejčastěji Syřané a Afghánci

Migrace do Evropské unie loni zeslábla asi o třetinu, vyplývá z dat Eurostatu.
Zdroj: Profimedia.cz

Evropská unie byla i v loňském roce cílem statisíců imigrantů. Celkem jich v některé členské zemi požádalo o azyl přes 400 tisíc. Každý čtvrtý pak měl namířeno do Německa. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu. Imigrační příliv ovšem zeslábl, na čemž měla zásluhu i koronavirová pandemie.

reklama

Celkem 416 tisíc prvních žádostí o azyl zaznamenaly v loňském roce úřady některého ze členských států Evropské unie. Oproti předchozímu roku jde o pokles o 34 procent. Nejvíce žadatelů se rekrutovalo z občanů, kteří do unie dorazili ze Sýrie, kde už přes deset let zuří občanská válka. A to přes 63 tisíc, což představuje asi 15procentní podíl na celkovém počtu.

Nejvíce prvožadatelů o azyl zamířilo do Evropské unie ze Sýrie.
Nejvíce prvožadatelů o azyl zamířilo do Evropské unie ze Sýrie.
Zdroj: CNN Prima NEWS

Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka může imigrace z kulturně odlišných zemí znamenat pro Evropskou unii zátěž. „Viděli jsme na příkladech Německa nebo Švédska, že imigranti z kulturně vzdálených zemí vytvářejí své komunity, v nichž se třeba nedodržují místní zákonná pravidla, nedbá se na práva žen nebo dětí, roste kriminalita a policie se mnohdy bojí do takových lokalit i chodit, aby dodržování zákona vymáhala,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Imigrace ano, ale…

Pravdou je, že Evropská unie je z většiny cílem migrantů ze států, které k evropské kultuře příliš blízko nemají. Druhou nejpočetnější skupinou lidí, kteří v unii loni požádali o azyl, jsou totiž Afghánci, jichž bylo 44 tisíc a na celkovém počtu imigrantů se loni podíleli z 11 procent. Na třetím místě figurovali občané Venezuely (přes 30 tisíc, respektive sedm procent).

„Imigrace obecně negativní není. Důležité ale je, aby k nám přicházeli lidé, kteří budou vzdělaní a ochotní pracovat,“ dodal Štěpán Křeček. Česká republika podle něho dlouhodobě těží například z přílivu pracovní síly z východních zemí Evropy, jako jsou Ukrajina či Rusko. „Zpravidla k nám přicházejí hledat lepší pracovní uplatnění než ve své domovské zemi a často obsazují pozice, na kterých Češi nechtějí pracovat,“ vysvětlil Křeček.

K tématu

Jak už bylo řečeno, imigrace do Evropské unie loni výrazně zeslábla. Největšímu náporu migrantů země EU čelily v roce 2015, kdy v některém z členských států požádalo o azyl celkem 1,22 milionu lidí. A hned v roce 2016 přibylo dalších více než milion lidí, kteří by se v Evropské unii chtěli usadit. Počet žadatelů o azyl byl loni nejnižší za posledních sedm let, a to dokonce nižší než v roce 2014, kdy mělo do unie namířeno více než půl milionu osob.

Zeslábnutí díky covidu

Podle Křečka se na zeslábnutí migračních proudů výrazně podepsala pandemie koronaviru. „Ukázalo se, že pohyb lidí nejen přes hranice uvnitř Evropské unie, ale i přes její vnější hranice byl komplikovanější. Hranice byly lépe střeženy a už jen to spoustu lidí od cesty do Evropy odradilo,“ řekl CNN Prima NEWS.

Zdaleka nejatraktivnější zemí se v loňském roce stalo Německo. Zde o azyl požádal každý čtvrtý imigrant. Celkem Německo evidovalo přes 100 tisíc takových žádostí. Druhé skončilo Španělsko (21procentní podíl), třetí Francie (20 procent), dále pak Řecko (devět procent) a Itálie (pět procent). Těchto pět zemí pak dohromady vyhledalo 80 procent všech žadatelů o azyl, kteří loni do Evropské unie přišli.

Pokud vztáhneme počet žadatelů o azyl k počtu obyvatel země, v níž se chce migrant usadit, pak nejvíce byly úřady zatížené na Kypru. Zde na milion obyvatel připadalo bezmála 8,5 tisíce žádostí o azyl. Nejnižší údaj pak vykázalo Maďarsko s pouhými devíti žádostmi o azyl na milion obyvatel. Česká republika se svými 79 žádostmi o azyl na milion obyvatel zdaleka nedosáhla unijního průměru, který činil 931. Sousední Slovensko pak zaznamenalo 49 žádostí o azyl na milion obyvatel.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Partie

Komunista Luzar: Nevyvolávejme ruskou odvetu. Může to skončit špatně

Komunista Luzar: Nevyvolávejme ruskou odvetu. Může to skončit špatně

Měli bychom si s Ruskem celou situaci ohledně výbuchu ve Vrběticích vyjasnit, myslí si komunistický poslanec Leo Luzar. Varoval, že ostrá vyjádření českých politiků mohou způsobit velké konflikty. Podle Luzara je potřeba, aby vláda poskytla více informací. Řekl to v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Za své výroky si vysloužil kritiku od poslanců napříč spektrem.

Stojíme při vás. Rozhodnutí Česka vyhostit diplomaty podpořily USA, Británie i Lotyšsko
Vrbětice rozpoutaly střet o Rusko. Češi se na sociálních sítích o kauze dohadují
reklama
reklama
Pohřeb prince Philipa obrazem: Královna Alžběta v kapli plakala, Harry se usmiřoval

Velká Británie

Domácí zpravodajství

O spojení Rusů s Vrběticemi jsem věděl, říká exministr zahraničí Petříček
Neviděli jste je? Dva Rusové stojí za výbuchem ve Vrběticích i otravou Skripala
Další články
reklama
reklama