Ve Velké Británii je evidováno přes třicet tisíc obětí koronaviru, což je momentálně nejvyšší počet v Evropě. V londýnských nemocnicích to nyní vypadá hůře než ve válečných zónách v Sýrii, řekl lékař David Nott moderátorce Christiane Amanpourové v pořadu CNN Prima NEWS Amanpour.
„Když působíte jako lékař ve válce v syrské nemocnici, víte, kdo je váš nepřítel. Dostáváte informace z přední linie, víte, k jakým útokům dochází a jaké pacienty přibližně budete přijímat. Teď máme ale v nemocnicích neviditelného nepřítele, který může kdykoliv zasáhnout kohokoliv z nás,“ popsal Nott, který pracoval 25 let jako dobrovolník ve válečných zónách v různých částech světa.
Koronavirus značně zhoršil i celkovou situaci ve válkou sužované Sýrii. „Mluvil jsem s jedním kolegou, který mi řekl, že mají z nákazy velké obavy. Na hranicích a v uprchlických táborech jsou zhruba dva miliony lidí. A nejen to, další tři až čtyři miliony jsou na severovýchodě Sýrie. Udělali tam asi jen 40 až 50 testů mezi třemi miliony lidí,“ popsal doktor. „Jedné osobě byl diagnostikován koronavirus a trvalo dva týdny, než byl oznámen výsledek testu. To už byl ale pacient po smrti,“ dodal.
Ochranné pomůcky do země nesmí
Podle britského lékaře to vypadalo, že v Sýrii bude konečně uzavřeno příměří, v posledních dnech se tam ale opět válčí. „Znovu tam začalo bombardování. Lidi jsou na tom čím dál hůř. Nikdo nesmí do země, takže se tam nedostanou ani ochranné pomůcky,“ popsal Nott.
Žádná pomoc se nedostane ani do válečných oblastí, ani do oblastí, kde jsou umístěny uprchlické tábory. „Jejich obyvatelé budou trpět, pokud tam udeří koronavirus takovou silou jako ve Spojeném království. Podle mého léčba na těchto místech není vůbec možná. Bylo by potřeba velké množství ventilátorů a jejich účinnost není tak vysoká. To nejdůležitější, co mohou lidé v bojových zónách a uprchlických táborech udělat, je prevence. Musíme zabránit tomu, aby koronavirus tato místa zasáhl,“ je přesvědčený Nott. OSN uvádí, že v uprchlických táborech po celém světě žije kolem 30 miliónů lidí.
Nemocnice a zdravotnická centra nejen v Sýrii, ale i Jemenu a Libyi byla podle něj častým cílem útoků Rusů, Saúdských Arabů a dalších bojujících stran. „Od roku 2019 bylo ruským a syrským režimem vyhozeno do povětří kolem padesáti nemocnic. Existuje o tom mnoho důkazů. A následkem toho všeho je velmi nedostatečná zdravotní péče pro miliony lidí. Proto jsem se vždy snažil tyto lidi podporovat. Chtěl jsem dát dohromady humanitární tým, který by s válčícími stranami osobně vyjednával a vysvětlil jim, že většina pacientů, na něž útočí, jsou civilisté. Nejsou to vojáci, ale obyčejní lidé. Devadesát procent zraněných, které jsem během války v Sýrii viděl, byli civilisté. A problém s koronavirem se samozřejmě týká také obyčejných lidí,“ popsal britský lékař v pořadu Amanpour.
Fungujeme jako rodinný tým
S moderátorkou Christiane Amanpourovou hovořili také o tom, jak to za koronavirových časů vypadá v britských nemocnicích. Mnoho tamních lékařů a sester tvrdí, že jsou ochotni pracovat, riskovat, dostát Hippokratově přísaze a zachraňovat životy, ale tvrdí, že nemají dostatek ochranných pomůcek. Musí je tím pádem sdílet a recyklovat. David Nott, který pracuje ve velké fakultní nemocnici v centru Londýna, však uvedl, že se s tímto problémem nesetkal.
„Mám správný respirátor FFP3, ochranné brýle, jsou tu i štíty, dvojité rukavice a kombinézy. Nikde jsem nenarazil na problém. V naší nemocnici máme i člověka, který nám pomáhá s navlékáním ochranných pomůcek. Funguje to tu jako rodinný tým, kdy o sebe dbáme, takže jsem žádný problém nezaznamenal,“ popsal britský lékař.
Mám vidiny a nemůžu spát
Nott poznamenal, že současná situace je pro zdravotníky samozřejmě velmi psychicky náročná. „Často dlouze hovoříme s rodinami o jejich blízkých a o smrti, která bohužel přijde. Snažíme se jim být oporou. Soucit s rodinami si na lékařích vybírá obrovskou daň. A každý den musíme zvládat i svůj vlastní stres. Problém nastává, když člověk přijde domů. Většina z nás teď žije sama, poslali jsme své rodiny pryč, protože jsme je nechtěli nakazit, a tak se cítíme osaměle,“ vysvětlil. Zažil několik dní, kdy s nikým nepromluvil jediné slovo.
Koronavirová pandemie se podle lékaře dá srovnávat pouze s druhou světovou válkou. „Je to velmi stresující. Za tři až čtyři měsíce lidé trpí velkými depresemi. To se stává i mně, když se vrátím z válečné zóny. Jsem šťastný, že jsem živý, ale za deset dní, dva týdny nebo za měsíc to na mě padne. To, co se stalo a co jsem viděl, mě začne ovlivňovat, vyvíjí se posttraumatický stres. Mám vidiny a nemůžu spát. Jsem si jistý, že nás čeká hodně posttraumatických stresů, a to nejen lékaře a sestry, ale všechny zdravotníky, fyzioterapeuty a také rodiny, které to nějak zasáhlo,“ upřesnil Nott. Až se situace uklidní, psychologové budou mít podle něj hodně práce.
