„Květinový“ superúplněk ozdobil noční oblohu. Dobře viditelný byl i z Česka

Měsíc kolem Země obíhá po mírně výstředné elipse. Někdy je tak k Zemi blíže, v takzvaném přízemí, a někdy dále – v odzemí. Časy přízemí a odzemí nastávají v různých fázích Měsíce. Pokud je přízemí v době úplňku, je tento úplněk o něco větší. Vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší.

V pondělí nastane superúplněk. Po západu Slunce uvidíme na obloze růžový Měsíc

Věda a technologie

Na začátku tohoto týdne budeme moci na obloze pozorovat jeden ze dvou superúplňků letošního roku. Jakmile v pondělí zapadne Slunce, oblohu prozáří takzvaný růžový Měsíc. Náš přirozený vesmírný souputník se zároveň ocitne v přízemí, tedy v pozici, kdy je Zemi na své oběžné dráze nejblíže.

Měsíc bude tentokrát Zemi nejblíže ve středu v 03:53 SELČ. Úplněk pak nastane ve 13:13. „Pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk letošního roku, počkejte si na západ Měsíce okolo čtvrté ráno 26. května,“ uvedl astronom Petr Horálek. Měsíc bude od Země 357 309 kilometrů, což je o 85 kilometrů méně než u předcházejícího, dubnového superúplňku.

Krvavý superúplněk uvidíme až v roce 2051

V některých zemích nastane „krvavý superúplněk“. Při tomto úkazu během maximální fáze úplňku nastane úplné zatmění Měsíce, během kterého prostupuje zemským stínem. A protože na něj zároveň dopadají slabé pozemské červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, získá Měsíc načervenalé zabarvení. Úplné zatmění Měsíce bude vidět nad obzorem především v Oceánii, na západě Spojených států a na východě Asie.

Horálek uvedl, že další „krvavý superúplněk“ nastane 8. října 2033, v Česku ho však opět nespatříme. Od nás bude viditelný až 19. října 2051.