Představitelé hlavního města a dopravního podniku (DPP) ve čtvrtek na Pankráci zahájili stavbu trasy metra D z Pankráce na Olbrachtovu. Náklady na tuto část linky jsou asi 14,5 miliardy korun a práce potrvají 90 měsíců, tedy asi sedm a půl roku. Součástí jsou dvě stanice, kdy ta na Pankráci bude přestupní mezi trasami C a D. Na úsek poté naváže trasa na Nové Dvory a jako poslední vznikne ta do Písnice. Náklady by měly být při započtení inflace celkem 52,09 miliardy korun.
DPP letos v lednu dokončil geologický průzkum, který na Pankráci prováděl na čtyřech místech. Stavby vytvořené při průzkumu budou v budoucnu využity. V první etapě vzniknou na 1,3 kilometru dlouhém úseku nejen zmíněné dvě stanice, ale také mezistaniční tunely, tunel pro obratové koleje a odstavný tunel, technologické tunely pro vzduchotechniku, spojka mezi tratěmi C a D a několik eskalátorových tunelů. Po dokončení úseku do Písnice má metro pokračovat z Pankráce na náměstí Míru.
„Takový okamžik, jakým je zahájení nové trasy metra, se naposledy uskutečnil před 44 lety, kdy začala stavba linky B. Myslím si, že je to (zahájení stavby metra D) neuvěřitelně důležitý krok pro rozvoj města, nejen jižní části, která trpí tím, že je obsloužená pouze automobilovou dopravou,“ řekl ve čtvrtek náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Další krok pro čtvrtou linku pražského metra.
— PID (@PIDoficialni) April 23, 2021
Metro D je od včerejšího dne v Územním plánu a to znamená, že Praha bude moci dokončit směny pozemků, které jsou nezbytné pro stavbu. pic.twitter.com/F4Mfik95Ic
Stanice Pankrác bude jednolodní s bočními nástupišti a bude největší na trase D. Kolejiště bude 33 metrů pod zemí. Stanice Olbrachtova bude tvořena dvěma staničními tunely v oblouku s vnitřními nástupišti a bude mít dva vestibuly. Tunel mezi stanicemi bude měřit 675 metrů. Na Pankráci budou využity zmíněné tunely vytvořené při geologickém průzkumu. Vybudována bude rovněž 468 metrů dlouhá propojka mezi linkami C a D. Metro na ni překoná výškový rozdíl 15 metrů. Vlaky budou do doby, než bude mít trasa D své depo, vyjíždět z depa Kačerov.
STK čekají velké změny. V budoucnu možná dojde i na měření tloušťky plechu
Zatímco dnes se povinná prohlídka auta na stanicích technické kontroly (STK) zaměřuje především na evidenční údaje a mechanické schopnosti vozu, v blízké budoucnosti by ve velké míře mělo dojít i na elektroniku a bezpečnostní systémy. Diskutuje se také o změně časového intervalu kontroly na kilometrový či o měření tloušťky plechů.
Jako první začnou práce na přeložkách inženýrských sítí, na které naváže hloubení přístupových šachet nutných pro ražbu samotných stanic. Současně s tím začnou ražby tunelů mezi stanicemi. Ve druhé fázi v letech 2024 a 2025 začnou dělníci razit stanice. Na konec začne stavba vestibulů.
Kdo výstavbu financuje?
Financovat bude město stavbu nejen ze svého rozpočtu, ale zároveň jedná o úvěru s Evropskou investiční bankou (EIB) a rovněž s vládou. „Jsme v pokročilém jednání s EIB. Doufáme, že Prahu podpoří český stát a vláda, a to nejen morálně, ale i finančně. Města v civilizovaném světě nestaví metra sama, ale jsou podporována centrálními vládami,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Město by si od banky mohlo půjčit více než 20 miliard korun. Pro letošní rok vyčlenilo hlavní město v rozpočtu na stavbu metra více než čtyři miliardy korun.
Čeká Prahu dopravní kolaps? Oprava Barrandovského mostu začne 16. května
Rekonstrukce pražského Barrandovského mostu začne v pondělí 16. května. O dva dny dříve začnou silničáři vyznačovat objížďky a dopravní omezení. První fáze prací na pražské klíčové dopravní stavbě potrvá 110 dní, pro město ji provede firma Porr za 594,5 milionu korun, řekl v úterý náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Celková rekonstrukce mostu potrvá několik let.
Příprava stavby se potýkala s řadou problémů. Město se muselo dohodnout s vlastníky pozemků podél plánované trasy. Sdružení Pankrácká společnost podalo proti stavbě několik stížností, mimo jiné obvinilo magistrát ze systémové podjatosti, což ministerstvo dopravy následně zamítlo. Od stejných stěžovatelů řešilo i stížnost proti vydání stavebního povolení. Antimonopolní úřad se zabýval také stížností na tendr, ve kterém DPP vybíral zhotovitele stavby. Také tato stížnost byla zamítnuta.
Zahájení stavby přivítala pražská opozice. „Jsem rád, že metro D, které je spjaté s pražskou ODS už od roku 2012, kdy jsme zadali prvotní impulz pro jeho výstavbu, se dnes konečně po dlouhé době začíná stavět. V hlavním městě je toho ještě dost, co musíme udělat pro zkvalitnění dopravy, ale dnešek je dobrou zprávou pro velkou část Pražanů a krok k lepšímu životu ve městě,“ sdělil poslanec, exprimátor a volební lídr koalice Spolu Bohuslav Svoboda (ODS).
Předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop uvedl, že novou linku Praha nutně potřebuje. „Metro D je jeden z mála projektů, které jsme připravili a předali koalici (primátora) Zdeňka Hřiba (Piráti), který nezastavila, a naopak posunula kupředu,“ řekl. Zároveň městu vytkl, že stavba oproti minulosti podražila. Primátora kritizoval za to, že Piráti nedokázali nalézt shodu se svou někdejší zastupitelkou z Prahy 4, která stavbu spolu s místním občanským sdružením zdržovala.