V pražské zoo se narodilo druhé mládě ohroženého luskouna krátkoocasého

Druhý unikát

„Po evropském prvoodchovu samičky luskouna krátkoocasého Šišky se Zoo Praha znovu raduje - v noci na dnešek přišlo na svět další mládě. Má hmotnost 141 gramů (bez pupečníku) a jeho rodiči jsou opět samice Run Hou Tang a samec Guo Bao,“ uvedla zahrada.

Matka Run Hou Tang se podle chovatelů krátce po osmé hodině večer odebrala pod mohutný kořen ve své expozici, čímž se dostala mimo dosah kamer. „S ohledem na poznatky z loňského porodu předpokládáme, že mládě přišlo na svět krátce po půlnoci,“ poznamenal chovatel luskounů David Vala.

Luskouni jsou v přírodě ohroženi pytláky a pašeráky

Druhé evropské mládě luskouna se narodilo podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka o pět dnů později oproti předpokládanému termínu vypočítanému po zkušenosti s narozením Šišky. „Tomu odpovídá i to, že má vyšší hmotnost, je zřetelně vyspělejší a také aktivnější. Snaží se sát mateřské mléko, je však otázka, zda mládě nebude stejně jako Šišku nutno přikrmovat uměle,“ dodal Bobek.

Zoo Praha se raduje z narození prvního luskouna v Evropě. Další dny ale mohou být kritické

Svět zvířat

V pražské zoologické zahradě se ve čtvrtek ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek.

Luskouni, kteří jsou označováni jako „oživlé šišky“, jsou ohroženi lovem kvůli svému masu a šupinám. Keratinovým šupinám, které chrání tělo těchto nočních tvorů, se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Část luskounů žije v Asii, další v Africe.

Luskouny chrání hlavně Češi

Tomáš Ouhel a František Příbrský byli jedni z prvních na světě a první Češi, kteří na tuto potenciální hrozbu veřejně upozornili a vnímají jako klíčové se této problematice hlouběji věnovat a šířit o ní povědomí. Bojují také proti pytlákům a pašerákům v Indonésii. Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků - to vše je jejich práce.

Náročná péče o luskouní mládě

Pražská zoologická zahrada je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala v roce 2022 v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady díky partnerské smlouvě mezi Prahou a tchajwanskou metropolí. Chov luskounů je náročný hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. V přírodě luskouni používají při získávání potravy silné drápy, kterými rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem. V zoo denní krmná dávka pro jednoho luskouna obsahuje mimo jiné 100 gramů včelích larev, moučné červy, směs pro hmyzožravce, jablko, žloutek, zeminu a další přísady.

Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, expozice matky a mláděte je kvůli klidovému režimu dočasně zakrytá. O tom, kdy budou moci nové mládě luskouna vidět návštěvníci, bude zoo informovat.