Rakouští aktivisté prosazují v reakci na energetickou krizi plošné omezení rychlosti na dálnicích na 100 km/h. Dosud se na úsecích bez dalších omezení jezdí u jižních sousedů podobně jako u nás maximálně 130 km/h. Podle ústředního rakouského autoklubu ÖAMTC je navrhovaná úprava nesmyslná.
Aktivisté argumentují tím, že osobní auto má při konstantní jízdě po dálnici rychlostí 100 km/h zhruba o čtvrtinu nižší spotřebu ve srovnání s rychlostí 130 km/h, což by mělo jasně ospravedlnit požadovanou úpravu rychlostního limitu. Rakouský autoklub ÖAMTC však provedl pečlivou analýzu, ze které vyplývá, že objem spotřebovaných paliv by v praxi klesl jen o 1–3 procenta. Jak je možné, že obě strany došly k tak odlišným výsledkům?
Povrchní hodnocení neobstojí
Na snahu redukovat spotřebu paliv a emisí snížením rychlosti na dálnici se nelze dívat jen z pozice elementární logiky toho, že pomaleji jedoucí auto má nižší spotřebu než auto jedoucí rychleji. Naopak je potřeba se poměrně detailně zanořit do změti údajů charakterizující reálné provozní podmínky. Tento přístup je sice náročnější na porozumění a vyžaduje preciznost, ve výsledku však poskytuje mnohem reálnější vhled do celého tématu.
K TÉMATU: Rakousko chce zabavovat auta silničním pirátům. Za jaké přestupky to řidičům má hrozit?
Na dálnicích a rychlostních silnicích se v Rakousku podle správce dálnic ASFINAG uskuteční přibližně 40 % celkově najetých kilometrů v zemi. Z toho 14 % tvoří nákladní doprava, jejíž rychlost je už tak omezena na 80 km/h, zbytek připadá na osobní vozy. Jenže zhruba 37 % sítě dálnic a rychlostních silnic v Rakousku má už nyní omezenou rychlost na 80, popřípadě 100 km/h, protože se jedná o úseky v okolí měst a obcí. Na těchto úsecích však projíždí více než než polovina všech aut. Případné plošné omezení rychlosti by se tak reálně dotklo pouze 17 % celkového objemu dopravy v Rakousku. A ani v tomto bodě výpočet nekončí.
Pomaleji se jezdí i bez limitů
Nezanedbatelným faktorem, který je rovněž nutné ve výpočtu zohlednit, je i realita provozu na rakouských dálnicích. Ukazuje se totiž, že řidiči jezdí již nyní pomaleji, než jim umožňuje horní rychlostní limit, což je podobný jev jako na dálnicích v tuzemsku. Podle měření profesora Puchera z Technické univerzity ve Vídni z roku 2020 jezdí vozy na dálnicích s třemi pruhy v průměru rychlostí 120 km/h, přičemž na těchto úsecích je realizováno jen pouze 11 % dopravy.
Na úsecích se dvěma jízdními pruhy je podle profesora Puchera průměrná rychlost jen asi 105 km/h, přičemž na těchto úsecích se uskutečňuje 37 % celkové dopravy v síti dálnic a rychlostních silnic. Závěr analýzy je pro předkladatele návrhu poměrně zdrcující, pokud by se rychlostní limit snížil ze 130 km/h na 100 km/h, znamenalo by to vypočtený potenciál snížení celkové spotřeby paliva o něco více než 1 %.