V sousedních zemích Německu, Rakousku, ale i ve Švýcarsku již týdny stoupají počty nově nakažených koronavirem a tzv. týdenní incidence. V Německu hovoří experti o nástupu čtvrté vlny. V Rakousku se hodlají bránit zvýšenou intenzitou očkování a „útokem“ na obyvatelstvo v místech, kde se nejvíce pohybují.
Lékař dětského oddělení a imunolog nemocnice ve švýcarském St. Gallenu Christian Kahlert přišel s informací, že každé třetí dítě v zemi už mělo covid a je imunní. Vychází z testování ve východošvýcarských kantonech Graubünden a St. Gallen.
„V nich jsme vyšetřili přibližně 300 dětí ve věku od pěti do 19 let na přítomnost protilátek. Sice ještě nemáme všechny údaje, ale již nyní je lze odhadnout. Pouze asi 30 procent dětí a dospívajících si vytvořilo protilátky. To znamená, že každé třetí dítě mělo covid a je imunní. Pro srovnání: U dospělých do 64 let jsou čísla dvakrát tak vyšší. Mezi seniory ve Švýcarsku je to dokonce kolem 90 procent,“ popisuje Kahlert.
Na otázku, proč jsou u dětí tak nízká čísla, imunolog odpovídá: „Mnoho dětí bylo očkováno teprve nedávno, nebo ještě vůbec. Od poslední fáze testování, kdy podíl dětí s protilátkami činil 20 procent v Graubündenu a 17 procent v St. Gallenu, se podíl dětí s protilátkami zvýšil přibližně o 30 procent. Protilátky vznikají v důsledku onemocnění nebo očkování. Protože mezitím bylo očkováno více dospělých, nacházíme u nich více protilátek než u dětí.“
Řešením je podle Kahlerta pokračovat v očkování dospělých a starších dospívajících, u kterých je riziko nákazy vyšší. Doufá též, že vakcína bude brzy schválena pro všechny děti, což je žádoucí zejména pro ty, které patří do rizikové skupiny nebo žijí s rizikovými osobami.
V Německu začal školní rok a s ním problémy
V některých německých spolkových zemích už začal školní rok. A především rodiče se bouří, s jakými výmysly – až nesmysly – tamní vlády či úřadů, se musejí potýkat jejich děti. Píší na sociální sítě, informují média. Přinášíme přehled dosud známých „zajímavostí“ z německých škol a gymnázií.
Při zápisu do základní školy v okrese Pinneberg (Šlesvicko-Holštýnsko) nesmějí žáci čtvrtých tříd zpívat nacvičenou píseň. O přestávkách mají zákaz mluvení, protože žáci nenosí roušky.
Na Norbertově gymnáziu v západoněmeckém Dormagenu se studenti nesmějí stravovat uvnitř budovy, ačkoli jsou místnosti dostatečně velké. Obědy si vyzvedávají venku u požárního schodiště, hledají si místo k sezení na školním dvoře nebo jedí vestoje. I za deště. Vedení školy to zdůvodňuje tím, že není „rozumné“, aby učitelé dohlíželi na místnost, kde si žáci sundávají roušky, aby se najedli.
V první třídě základní školy v Karlsruhe na jihozápadě „vymysleli“ u okna „prostor pro dýchání“, kde si žáci na krátkou dobu mohou sundat respirátory.
V jedné základní škole v Braniborsku nedaleko hlavního města Berlína měří učitelka vzdálenost jednoho a půl metru mezi lavicemi a stolem pro vyučující, přestože je vybavený skleněnou zábranou. Učitelka nepovolí sundat roušku či respirátor ani při povinném větrání. A to ačkoliv je to předepsané ministerstvem školství.
Prvňáci ze základní škole v Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku se shromažďují na uměle vytvořených „autobusových zastávkách“, kde je vyzvedávají učitelé. Zatímco mnoho z pedagogů dohlíží na děti na školním dvoře bez roušek, všichni žáci je musejí mít, což je v rozporu se současným platným právním stavem.
Při třídním výletu jedné z hamburských škol jsou roušky povinné všude, i v pokojích dětí. Sundat si je mohou pouze, pokud jdou skutečně spát.
Ve městě Neuss nedaleko hranic s Nizozemskem sice děti mají výuku plavání, ale při zpětném pozitivním testu nařizuje hygienická stanice čtrnáctidenní karanténu pro všechny děti ze třídy. Neumožní však následné bezplatné testování. Nejčtenější deník Bild porovnává takový přístup s povinnostmi při návratu z dovolené. I z tzv. vysoce rizikové oblasti je možné se nechat testovat už po pěti dnech.
Očkovací loď, autobus i tramvaj ve Vídni
Rakouská metropole Vídeň i zbytek země jsou stále daleko od osmdesátiprocentní proočkovanosti, kterou si politici vytkli za cíl. Především úřady ve Vídni nastupují s novou strategií, tedy jít s očkováním do míst, kde se shromažďují lidé, aby se před podzimem zvýšila míra očkování.
Proto Rakušané přicházejí s kreativními nápady. Už několik týdnů se po Starém Dunaji plaví očkovací loď, očkovací autobusy či tramvaje jezdí na frekventovaná místa a očkování se provádí i v nejvýznamnějším kostele v zemi, v katedrále svatého Štěpána ve Vídni.
Nyní město podnikne další krok a od středy „zavede“ očkování u pokladen supermarketů společnosti Rewe, tedy u řetězců Billa a Penny, které mají své obchody také v Česku. „Od středy už neexistuje jednodušší způsob, jak se nechat očkovat proti covidu,“ napsal na sociální síť Twitter vídeňský radní pro zdravotnictví Peter Hacker.
