Velká voda trápí Evropu. V posledních třech dekádách bylo nejvíc povodní za 500 let

Na Jesenicku se rozvodňují toky.

Nejvíc povodní v posledních letech

Mezinárodní analýza, na které se podíleli čeští vědci, ukázala, že v uplynulých 30 letech bylo v Evropě nejvíce povodní za posledních 500 let. Publikoval ji prestižní vědecký časopis Nature. Výsledky výzkumu mohou být použity například při plánování protipovodňových opatření.

Vědci v analýze vysvětlují, proč je v poslední době povodní víc. Změna souvisí například i s množstvím tajícího sněhu. „Naše studie ukázala, že zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji v chladnějších periodách, nyní je hlavním faktorem globální oteplování,“ uvedla Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Výsledky studie teď však mohou pomoci při analýze povodňových rizik.

Povodně přicházejí nečekaně

Povodně v posledních třiceti letech zastihly Češko obvykle nepřipravené. Například v roce 1997 obyvatele moravské obce Troubky před velkou vodou nikdo nevaroval a zahynulo tam tehdy devět osob. Podobně obyvatele překvapily povodně, které zasáhly Česko v letech 2002 a 2013.

Za posledních 500 let prošla Evropa celkem devíti obdobími, během nichž počet povodní výrazně stoupl. Řeky se často rozvodňovaly například mezi lety 1560 až 1580 hlavně v západní a střední Evropě.

Většinu starého kontinentu povodně výrazně zasáhly i o 200 let později mezi lety 1760 až 1800. Stejně tak mezi lety 1840 až 1870, kdy zasáhly především západní a jižní Evropu.

Hladiny řek stoupají. Na Chrudimsku hrozí záplavy, voda udělala škody i na Jesenicku

V několika regionech Vysočiny, východních Čech, jižní Moravy a Olomouckého kraje hrozí do středečního poledne zvýšení hladin řek. Nejhorší situace je aktuálně na Chrudimsku, kde byl na Novohradce překročen druhý ze tří povodňových stupňů. Na Jesenicku platí druhý stupeň na Černém potoce ve Velké Kraši. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav.

K nejvíce povodním v Evropě však došlo mezi lety 1990 až 2016. „Od jiných povodňových období se odlišují zejména větším rozsahem, výraznější sezonalitou, ale i teplotami vzduchu,“ vysvětluje Bělínová.

Otázkou teď podle vědců zůstává, jak dlouho bude povodňové období ještě trvat. Přestože je v posledních letech velké sucho, počet povodní neklesá. „Pokud bude pokračovat globální oteplování, budou jak povodně, tak i sucha. Byl by zázrak, kdyby to ustalo,“ zmiňuje hydrolog Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Tagy: