Zastavte růst křivky nezaměstnanosti. Počet Američanů bez práce se opět zvýšil, i když tempo nárůstu se podařilo zpomalit Zdroj: Profimedia.cz
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se ve Spojených státech opět zvýšil. Minulý týden jich přibylo 2,44 milionů. V porovnání se situací evidovanou počátkem května se přírůstek lidí bez práce mírně snížil, nezaměstnanost v Americe přesto láme rekordy.
Během druhého květnového týdne požádalo o dávky v nezaměstnanosti 2 438 000 Američanů. To je přibližně o čtvrt milionu méně než v týdnu předchozím. Statistiku ve čtvrtek odpoledne našeho času zveřejnilo americké ministerstvo práce. Počet lidí v USA bez práce je sice opět vyšší, přírůstek počtu nezaměstnaných v zemi s nejsilnější ekonomikou světa se však zpomaluje.
Že by se už situace na americkém trhu práce neměla příliš zhoršovat, potvrzuje také průměrný čtyřtýdenní počet nových žádostí o podporu při ztrátě práce. Ten se v týdnu končícím 16. květnem snížil přibližně o půl milionu lidí. Míra registrované nezaměstnanosti však překonala další rekord od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Její aktuální hodnota podle Ministerstva práce USA činí 17,2 procenta, což představuje navýšení o 1,7 procentního bodu oproti poslednímu šetření. V absolutním vyjádření eviduje úřad přes 27 milionů Američanů, kteří žádají o benefity v nezaměstnanosti nebo je pobírají.
Bez práce koláče jsou, dokonce větší
Ještě v únoru se přitom Spojené státy mohly chlubit nejnižší nezaměstnaností za posledních dvacet let. Pod čtyřmi procenty se totiž nacházela naposledy v době, kdy v Bílém domě Billa Clintona střídal George Walker Bush. Zároveň jde o nejrychlejší nárůst počtu lidí bez práce, který USA kdy zažily. Takovým tempem Američané neztráceli zaměstnání ani poté, co 24. října 1929 došlo k pádu akcií na burze v New Yorku. „Kritickou situaci potvrzuje i řada dalších průzkumů. Například Úřad pro sčítání lidu uvedl, že téměř polovině amerických domácností v průběhu pandemie klesly příjmy,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Jenže, jak se nyní ukazuje, současná nezaměstnanost nemusí (na rozdíl od 30. let) pro značnou část lidí bez práce znamenat plošné snížení životního standardu. Analytici časopisu The Economist totiž zjistili, že američtí nezaměstnaní mají nyní v průměru vyšší příjem než v době, kdy ještě před nástupem koronavirové krize chodili do práce. Tento průměr je ale značně nevyvážený, protože více peněz na svých účtech po ztrátě zaměstnání než před ní najdou až tři čtvrtiny nezaměstnaných. Čtvrtina si tedy pohoršila.
The Economist zkoumal sedm odvětví. Ve třech případech jsou dávky v nezaměstnanosti vyšší než předchozí čistý příjem, ve třech si nezaměstnaní oproti předchozímu stavu pohoršili, zatímco ve stavebnictví jsou na tom lidé bez práce zhruba stejně jako předtím. Největší rozdíl mezi „před“ a „po“ nastal v oboru služeb volného času, kam spadá zejména oblast turistického ruchu, zábavy nebo sportovních aktivit. Zde Američané od státních úřadů dostávají na dávkách v průměru přes 800 dolarů týdně, zatímco jejich předchozí výdělek byl zhruba o polovinu nižší. Bývalí pracovníci v maloobchodu si před ztrátou zaměstnání vydělávali týdně přibližně 700 dolarů, díky sociálním benefitům si přijdou téměř na devět stovek. Lépe jsou na tom také bývalí zaměstnanci zpracovatelského průmyslu (asi o padesát dolarů). Pohoršili si lidé z oboru vzdělávání (100 dolarů), zdravotnictví (90 dolarů) a nejvíce škodní jsou někdejší pracovníci finančních služeb (asi o 350 dolarů týdně).
Výplaty dávek váznou
Americký sociální systém se v těchto dnech proměnil na jeden z nejštědřejších na světě. The Economist totiž připomněl, že po dobu trvání koronavirové epidemie byla prodloužena doba pobírání dávek v nezaměstnanosti. Stejně tak došlo k dočasnému navýšení dávek o 600 dolarů týdně. Loni přitom průměrná výše dávek v nezaměstnanosti dosahovala asi jen čtyřiceti procent předchozího výdělku.
Analytici Economistu si také všimli, že dochází k určité diferenciaci sociálních dávek podle jednotlivých států USA. U části, jejíž stanovení mají v kompetenci státy, je patrná větší štědrost tam, kde vládnou demokraté.
Mohlo by se zdát, že aktuální nastavení amerického sociálního systému může demotivovat od hledání práce. The Economist ale upozorňuje, že systém pojištění v nezaměstnanosti „je v USA zastaralý“. Jeho současná podoba totiž vznikala na konci 50. let, a tak se vyznačuje značnou nepružností. Lidé své dávky dostávají se zpožděním několika týdnů (někdy i přes měsíc), což znamená, že se jen na státní pomoc nedá bezvýhradně spoléhat. Američané tak své pracovní návyky během pandemie nejspíše neztratí, nehledě na to, že stejně jako Kongres rychle schválil rozvolnění sociálního systému, může promptně učinit opak.
