Strach z povolání do války v Íránu se mezi Američany šíří. Bílý dům pozemní akci nevyloučil
Již více než týden provádějí Spojené státy a Izrael vzdušné útoky na cíle v Íránu. Není ale zcela jasné, čeho se vedení země snaží dosáhnout a konflikt je v USA velmi nepopulární. Prohlubují se proto obavy ze zahájení pozemní operace a povolání řadových Američanů do války. To se nestalo od 70. let a války ve Vietnamu. Spekulace jen přiživila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která odmítla vyloučit možnost armádních odvodů a pozemní operace. Zavedení branné povinnosti je však nepravděpodobné. Prezident Donald Trump uvedl, že konec války se blíží.
Skepse Američanů z války v Íránu je zřejmá. V průzkumech veřejného mínění ji podporuje méně než polovina dotázaných. Agentura Ipsos pro Reuters zaznamenala pouze 27procentní podporu, v průzkumu stanice Fox News to bylo 50 procent dotázaných. Velké rozdíly jsou podle deníku The New York Times dané tím, že názor společnosti se teprve formuje.
ČTĚTE TAKÉ: Trapné a nedůstojné. Fiala se pustil do Babiše za jeho slova na tiskovce s Merzem
Tato čísla jsou nicméně zanedbatelná oproti podpoře zapojení do jiných konfliktů v historii. Po útoku na Pearl Harbor schvalovalo americké zapojení do druhé světové války 97 procent obyvatel USA, nasazení vojáků v Afghánistánu po útocích z 11. září 2001 podporovalo 92 procent Američanů. Invazi USA do Iráku schvalovalo den po jejím zahájení 76 procent lidí.
Čtěte také
Politoložka Sarah Maxeyová z Loyolovy univerzity v Chicagu uvádí, že rozdíl mezi těmito válkami a konfliktem v Íránu je v komunikaci administrativy. Bílý dům v minulosti strávil mnohdy měsíce, aby si před Američany intervence obhájil. „Před válkou v Iráku v roce 2003 jsme celý rok poslouchali, proč je to důležité, proč byly vyčerpány jiné cesty, proč to potřebujeme,“ uvedla Maxeyová. Nyní podle ní chybí Bílému domu jasná komunikační strategie.
Válka navíc na Američany dopadá poměrně tvrdě. Je to patrné zejména v ceně ropy, která se promítá do cen pohonných hmot. Na konci února se cena za barel ropy (asi 160 litrů) pohybovala okolo 70 dolarů. Po deseti dnech cena postupně vyrostla ke 116 dolarům a byla tedy nejvyšší od roku 2022, kdy světu vládla nejistota kvůli ruské invazi na Ukrajinu, píše americká CNN. Ceny v pondělí klesly k 90 dolarům za barel poté, co Trump oznámil, že válka již nebude dlouho trvat.
Bílý dům odvody nevyloučil
Američané se navíc obávají dalších, ještě tvrdších dopadů. Mezi lidmi se šíří strach z pozemní operace a s ní spojenými odvody. „Matky se obávají, že bude zavedená branná povinnost a že jejich synové a dcery do toho budou zapojeni,“ řekla moderátorka stanice Fox News v rozhovoru s mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou. Poté se zeptala, zda má Trump v plánu zahájit pozemní operaci.
Čtěte také
Mluvčí Trumpovy administrativy však Američany zrovna neuklidnila. „Prezident Trump moudře nevylučuje žádné možnosti. Vím, že mnoho politiků to rádo dělá rychle, ale prezident jako vrchní velitel chce pokračovat v posuzování přiměřenosti této vojenské operace,“ uvedla s tím, že zatím je v plánu pokračovat pouze ve vzdušných úderech.
Pozemní operace prý není součástí aktuálního plánu. „Ale prezident moudře ponechává všechny možnosti otevřené. Jako vrchní velitel však nemá větší prioritu ani odpovědnost než ochranu amerického lidu, našich vojáků a základen na Blízkém východě,“ dodala.
Poprvé od války ve Vietnamu?
Do Leavittové se kvůli jejímu komentáři ve Fox News pustila i bývalá kongresmanka a dřívější velká Trumpova podporovatelka Marjorie Taylor Greenová. „Co takhle říct ‚ne‘ na odvody a ‚ne‘ na vyslání vojáků, protože jsme vedli kampaň pod heslem konec zahraničním válkám a změnám režimů! Všichni jsou to lháři! Svého syna nepošlu, to raději zemřu!“ napsala na síti X.
Znovuzavedení povinných odvodů je nyní nicméně velmi nepravděpodobné. Naposledy USA povolávaly mladé muže do války ve Vietnamu v 70. letech. Poté přešly na plně profesionální a dobrovolnickou armádu, píše USA Today.
Čtěte také
Pokud by USA chtěly opět zavést odvody, vyžadovalo by to změnu zákona a schválení Kongresem. Také toto je nyní nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že zákonodárci vojenské zapojení v Íránu neschválili. Zároveň však odmítli omezení Trumpových pravomocí vést válku.
Trump: Konec války se blíží
Konečné cíle USA a Izraele v Íránu jsou dosud nejasné. Média spekulují, že Trumpovi jde zřejmě především o instalaci Americe nakloněného lídra Íránu. Izrael chtěl zase zřejmě primárně zastavit íránský jaderný program.
Zatímco úspěch druhého bodu je nejasný, v tom prvním Američané neuspěli. Vedení islámské republiky zvolilo do svého čela Modžtabu Chámeneího, syna zabitého ajatolláha Alího Chámeneího. Trumpovo zapojení do procesu výběru nového vůdce, které prezident požadoval, se tak nesplnilo.
Ačkoliv americká vláda svůj primární cíl či cíle nezveřejnila a mnohdy si protiřečí, je obtížné zhodnotit, čeho dosáhla. Trump nicméně v pondělí avizoval, že Američané svých cílů dosahují nad očekávání rychle. Jmenoval přitom počet zničených válečných lodí a továren na drony. Konec konfliktu se tak prý blíží. „Brzy to skončí, a pokud to začne znovu, tak budou zasaženi ještě tvrději,“ uvedl americký prezident.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: USA zničí hrozby v Hormuzském průlivu, slíbil Trump. Útoky na Írán zatím nekončí
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
