Ničivé drony propálí jako papír. Sci-fi lasery už reálně válčí, mají ale i nečekané limity
Laserové zbraně, které ještě donedávna patřily spíše do sci-fi žánrů filmů a knih než na reálné bojiště, se objevují již i v probíhajících válkách. Izrael je nasadil proti vzdušným hrozbám a podobné technologie vyvíjí i Ukrajina jako levnější obranu proti dronům. Odborníci ale upozorňují, že lasery mají stále řadu technických omezení a zatím nemohou nahradit klasickou protivzdušnou obranu, píše web RFE/RL.
V pondělí 2. března se na internetu objevilo amatérské video, na kterém jsou vidět rakety, které mizí v záblescích jisker nad Libanonem. Video údajně zachycovalo výsledky použití futuristické izraelské protivzdušné zbraně uprostřed probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kde se ukrýt při světové válce? Podívejte se na seznam pěti bezpečných zemí v Evropě
Tato tvrzení jsou široce zpochybňována, ale jeden prvek diskuse je založen na realitě: od prosince 2025 izraelská armáda nasadila laserovou zbraň s názvem Iron Beam, která je určena k boji proti „různým vzdušným hrozbám“, jimž Izrael čelí.
Laserové zbraně vyvíjejí také na Ukrajině. Výrobci podle webu United 24 tvrdí, že by mohly překonat stále neudržitelnější náklady na obranné rakety používané k boji proti levným sebevražedným dronům. „Náklady na protivzdušnou obranu jsou nyní neúnosné. Nemůžete použít raketu za milion dolarů na dron za 500 dolarů. To prostě nedává žádný racionální smysl,“ řekl Jared Keller, americký odborník na laserové zbraně, který vydává informační bulletin o této nové technologii.
Od prvního sestřelení dronu laserem v USA v roce 1973 bylo provedeno jen několik pokusů a tato technologie zůstávala až donedávna v experimentální fázi. Současný tlak na vývoj laserových zbraní je podle Kellera do značné míry poháněn vývojem levných dronů, jako jsou drony Šáhed, které Rusko používá proti Ukrajině. „Nyní existuje motivace pro levnější protiopatření, což činí lasery stále atraktivnějšími,“ podotkl Keller.
Čtěte také
Andreas Schwer, generální ředitel australské firmy Electro Optical Systems, která podle Reuters nedávno získala kontrakt v hodnotě 85 milionů dolarů na výrobu laserových zbraní pro Nizozemsko, míní, že laserové zbraně by mohly potenciálně bránit ukrajinská města, která jsou terčem útoků rojů dronů. „Vysokoenergetické laserové zbraně jsou obzvláště vhodné pro boj s kamikaze útoky dronů, protože mohou zasáhnout cíle velmi rychle a opakovaně. Munice pro laser je elektrická energie, nikoli rakety nebo střelivo,“ popsal Schwer s tím, že to odstraňuje logistickou nutnost přebíjení a umožňuje systému zůstat nepřetržitě aktivním.
Četná omezení
Experti ale poukazují na četná omezení současných laserových zbraní, která způsobují, že se pravděpodobně stanou pouze jedním z mnoha faktorů v budoucích sítích protivzdušné obrany.
Keller upozornil, že hlavním omezením laserových zbraní je doba, po kterou musí působit na cíl. Silné lasery totiž ničí cíle tak, že do nich postupně propalují díru – například do těla dronu nebo pláště rakety – a tím způsobí jejich poruchu nebo výbuch. K tomu je ale potřeba určitý čas a velmi přesné zaměření. Stejně jako lupy zaostřující sluneční světlo potřebují několik sekund, aby propálily papír, i vysoce energetické laserové paprsky vyžadují dobu působení, která se může lišit v závislosti na materiálu vzdušného cíle, jeho pohybu a vzdálenosti. „Na rozdíl od raketometu, který může vystřelit několik protiletadlových raket najednou, laser se musí zaměřit na cíl a nasměrovat paprsek na stejné místo a teprve poté můžete zaměřit nový cíl,“ vysvětlil Keller.
Síla laserů může být navíc výrazně snížena deštěm, mlhou nebo prachem v atmosféře. Studie z roku 2014 zjistila, že při mírném dešti potřeboval laser asi 30 sekund, aby poškodil cíl vzdálený jeden kilometr od zbraně. Za jasného dne stačily k dosažení stejného poškození pouhé tři sekundy.
Čtěte také
Výrobci představují lasery jako zbraň, která na rozdíl od klasické protivzdušné obrany nezpůsobuje vedlejší škody. Rakety nebo střely totiž mohou změnit směr letu a dopadnout jinam s tragickými následky. Lasery ale mohou přinášet jiná rizika, například pro civilisty. 10. února byl náhle uzavřen vzdušný prostor nad texaským městem El Paso poté, co americká pohraniční stráž použila laserovou zbraň proti objektu ve vzduchu, píše CNN. Americký letecký úřad kvůli tomu zastavil všechny lety v oblasti. Zhruba osmihodinové přerušení provozu ukázalo, že laser může ohrozit letadla i daleko od místa, kde je použit. Podobným situacím se proto civilní letecké úřady snaží vyhnout.
Jamey Jacob, profesor leteckého inženýrství na Oklahomské státní univerzitě, říká, že vznik laserových zbraní na moderním bojišti pravděpodobně podnítí další vývoj v konstrukci útočných dronů. To by mohlo zahrnovat tepelně odolné štíty nebo drony, které se otáčejí, aby se vyhnuly zasažení jakéhokoli bodu na svém trupu. „Nakonec je to všechno hra na kočku a myš. Jakmile máte účinnou obranu proti hrozbě, která ji účinně nebo podstatně neutralizuje, objeví se nová varianta této hrozby. To je podstata moderní války,“ uvedl Jacob.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: USA zničí hrozby v Hormuzském průlivu, slíbil Trump. Útoky na Írán zatím nekončí
vaclav.cerny@iprima.cz
