Do privilegované skupiny výrobců vakcín, které schvaluje Evropská léková agentura, přibyl v týdnu čtvrtý hráč — americký farmaceutický gigant Johnson & Johnson. Premiér Andrej Babiš bleskově oznámil, že od firmy pro Česko zajistí dva miliony dávek. Americkou společnost přitom během bohaté historie poznamenala řada skandálů.
V kontextu výrobců koronavirových vakcín by člověk jen těžko hledal zvučnější jméno. Vedle Pfizeru, AstraZenecy a Moderny se exportu dávek do Evropy zúčastní dosud nejznámější společnost Johnson & Johnson, která v žebříčku největších a nejbohatších firem USA zaujímá 35. místo.
Její kořeny sahají až do roku 1886, kdy americký podnikatel Robert Wood Johnson spolu se svými dvěma bratry společnost založil. Z malého podniku, kde se šily obvazy, se Johnson & Johnson během pár desítek let proměnila v nadnárodní korporaci, pod kterou v současnosti spadají stovky dceřiných firem.
Johnson & Johnson je všude. Společnost vyrábí zdravotnické potřeby, hygienické potřeby, oblečení a přirozeně také léky. Dlouhé roky platila za neochvějného garanta kvality a sklízela úspěchy a ocenění po celém světě. Ale jak už to tak bývá, na místě, kde se ve velkém točí dolary, to člověka svádí ke špatnostem. Firma za svou existenci čelila desetitisícům žalob, kvůli kterým musela vyplatit poškozeným zákazníkům miliardová odškodnění.
Zdraví versus peníze – 0:2
Zřejmě největší skandál se provalil v roce 2018 a rezonuje dodnes. Britská agentura Reuters tehdy odhalila, že Johnson & Johnson vědomě vyrábí dětský pudr takovou technikou, při které mohou produkt kontaminovat částice azbestu. Následné testy odhalily, že se nebezpečný karcinogen skutečně v některých přípravcích vyskytoval.
Společnost následně zaklekly tisíce šokovaných zákazníků a požadovaly tučné odškodné, které firma musí vyplácet dodnes. Johnson & Johnson je navíc už dlouhé roky významný hráč na americké burze. Po reportáži Reuters se její tržní kapitalizace za jediný den snížila o 40 miliard dolarů (876 miliard korun), napsal Businnes Insider. Svůj tehdejší přešlap ale firma snadno finančně záplatovala a v současnosti její akcie opět letí k nebesům.
Další poprask se kolem Johnson & Johnson rozpoutal v roce 2019, kdy firmu obvinily oklahomské úřady kvůli tomu, že společnost údajně pomocí klamavé reklamy lákala zákazníky ke koupi silně návykových léků proti bolesti. Marketingové tažení farmaceutického giganta stálo zdraví tisíce lidí a podílelo se na takzvané opioidové krizi – období mezi roky 1999 a 2017, kdy zhruba 400 tisíc Američanů zemřelo kvůli opioidům. I v tomto případě musela americká společnost vyplácet poškozeným miliardy dolarů.
Stačí jen jediná dávka
Nyní, o dva roky později, se Johnson & Johnson pouští do produkce protikoronavirových vakcín. V USA už její očkování mohou v nouzových případech používat od února, ostatně od tamní vlády dostala společnost loni na vývoj 456 milionů dolarů (deset miliard korun). Evropská unie dala vakcíně zelenou až tento týden.
Firma Johnson & Johnson se na rozdíl od ostatních dosud schválených výrobců vakcín spoléhá jen na jedinou dávku, pacienty tak nečeká žádné složité plánování druhého termínu očkování. S tímto atributem se ale pojí na první pohled výrazně menší efektivita vakcíny, která je podle New York Times „jen“ 72 procent, podle některých studií dokonce 66 procent. S účinností 85 procent pak vakcína chrání proti vážným příznakům covidu.
Zatímco vakcíny od Pfizeru se musejí uchovávat v extrémních mrazech, ty od Johnson & Johnson vydrží tři měsíce i v obyčejné lednici. Což je vedle potřeby jediné dávky atribut, který by mohl výrazně zrychlit očkování v jednotlivých zemích. Krom Evropské unie a USA zatím s vakcínou počítají v Bahrajnu.
