Ministr Válek nedával při studiu pozor, rýpnul si Nešpor. Naštval ho výrok o alkoholu a daních
Výběr redakce
Pan ministr Válek asi nedával při studiu pozor nebo nezná materiály Světové zdravotnické organizace, rozohnil se psychiatr a odborník na závislosti Karel Nešpor v pátečním vysílání pořadu K věci televize CNN Prima NEWS. Rozčílil ho výrok Vlastimila Válka o tom, že „mezi zdravím Čechů a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost“.
„Pravděpodobně pan ministr nezná materiály Světové zdravotnické organizace (WHO), která dává do souvislosti škody působené alkoholem. Tyhle kategorie spolu úzce souvisejí. Nebo možná pan ministr při studiu medicíny nedával pozor,“ prohlásil Nešpor.
ČTĚTE TAKÉ: Část celebrit cupuje úsporný balíček. Nehoráznost, říká o zdražení piva Skamene
Souvislost okamžitě demonstroval na historickém příkladu. „Za první republiky byl nejlevnější stoprocentní líh v lihovinách. Po válce vystřídal kořaleční alkoholismus pivní alkoholismus. Proč? No, protože stoprocentní líh v pivu byl nejlevnější,“ vysvětloval Nešpor. Nyní jsme podle jeho slov v éře krabicového alkoholismu. Nejlevnější líh je právě v krabicích vína nebo v PET lahvích.
Čtěte také
„Za 40 korun dneska člověk dostane litr a půl ovocného vína. To je problém,“ uvedl a dodal, že tento alkohol preferují zvláště ty skupiny obyvatelstva, které mají nižší příjmy. „Nejde jen o bezdomovce, ale hlavně o děti a dospívající. Ceny nejlevnějších krabicových vín jsou v podstatě srovnatelné s cenou ovocné šťávy. To je naprostá anomálie,“ dodal.
Nealko stojí stejně jako dvanáctka
Podle Nešpora je danění alkoholických nápojů v Česku chaotické a nelogické. „Uvedl bych to na příkladu piva. V podstatě půllitr piva, které obsahuje půl procenta alkoholu, tedy tzv. nealko, stojí často víc než půllitr dvanáctky. Tady se nedaní alkohol, ale mladina. Jenže z mladiny nikdo delirium nedostane, z alkoholu ano,“ míní psychiatr.
Upozornil, že i země, které alkohol výrazně daní, tak na něm stejně prodělávají. „Alkohol působí řadu problémů. Ten nejdražší je nízká produktivita práce alkoholizovaného obyvatelstva, a to je největší položka aspoň podle amerických propočtů,“ dodal Nešpor. Stačilo by mu, kdyby spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele klesla na úroveň USA. „Tedy o nějakých 20 nebo 25 procent“.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Jak to bylo s daní na víno?
Eliska.Votrubova@iprima.cz
