Důsledky ekonomických sankcí v Rusku
Rusko začíná naplno pociťovat ekonomické důsledky své invaze na Ukrajinu. Země se od zahájení války dostává pod čím dál větší tlak kvůli zahraničním sankcím. Řada nadnárodních společností v Rusku navíc minimálně na čas přerušila svoji činnost, zatímco jiné se už dokonce odhodlaly k prodeji svých aktiv v zemi, což značí jejich odchod z ruského trhu.
Rusko od 24. února, kdy jeho vojska zaútočila na sousední Ukrajinu, opustily již stovky světových společností. Prodejci s oblečením, řetězce restaurací i banky. Zástupci všech těchto odvětví se minimálně na čas ze země stáhli, aby dali jasně najevo svůj nesouhlas s ruským válečným tažením na Ukrajině.
K razantnímu kroku přistoupil mimo jiné fastfoodový řetězec McDonald's. Známá americká společnost již před časem přerušila svou činnost v zemi, ve které měla až 850 poboček. Nyní se odhodlala dokonce k prodeji veškerých aktiv, které v Rusku má. V zemi společnost působila 32 let.
Kompletní odchod z Ruska se dotkne nejen místních zákazníků, ale i tisícovek pracovníků. V zemi totiž pro McDonald's doposud pracovalo přes 62 tisíc lidí. „Naše hodnoty znamenají, že nemůžeme ignorovat zbytečné lidské utrpení, které se odehrává na Ukrajině,“ oznámil šéf fastfoodového řetězce Chris Kempczinski.
Ke stejnému kroku v úterý přistoupily i české skupiny PPF a Home Credit. „PPF a Home Credit oznamují, že podepsaly dohodu se skupinou individuálních investorů v čele s Ivanem Tyryškinem o prodeji svých bankovních aktiv v Rusku, včetně dceřiných společností. Akvizice Home Credit and Finance Bank (HCFB) i jejích dceřiných společností výše zmíněnou skupinou znamená odchod Skupiny Home Credit z ruského trhu,“ uvedla PPF na svých webových stránkách.
Ublíží Rusku konec ropných gigantů?
Od začátku války ruský trh opustilo mnoho dalších společností. V ruských nákupních centrech, včetně těch největších v Moskvě, má zavřené výlohy většina západních obchodů. K dočasnému přerušení prodeje se odhodlaly oděvní řetězce jako třeba Zara či H&M, stejně tak prodejny sportovního vybavení a oblečení jako Nike nebo Adidas.
Ruské ekonomice uškodily i další aktivity zahraničních firem. Druhá největší ropná společnost na světě Shell se rozhodla přerušit veškerou spolupráci s ruským gigantem Gazprom. Ukončení spolupráce podle představitelů Shellu bude jen v prvním kvartálu společnost stát 4 až 5 miliard eur. Své podnikání v Rusku ukončil i americký Exxon Mobil, svůj podíl v Rosněftu se rozhodla odprodat firma BP, dříve British Petroleum.
Rusko se kvůli invazi na Ukrajinu rozhodly opustit i některé světové banky. Svůj podíl v ruské bance Rosbank chce prodat francouzská Société Générale, pod kterou v tuzemsku spadá například Komerční banka. Postupně z Ruska odchází také americká banka Goldman Sachs nebo německá Deutsche Bank. Společnosti Mastercard i Visa nechaly v zemi zneplatnit své karty vydané mimo Ruskou federaci.
Kromě McDonald's svůj odchod z Ruské federace oznámily i jiné řetězce restaurací, fastfoodů nebo výrobci známých produktů. Do Ruska už nechtějí prodávat například pivovary Carlsberg a Heineken. Burger King přestal spolupracovat se svými franšízami v Rusku a firma PepsiCo uvedla, že v Rusku přestává prodávat své nápoje. Pokračuje však v prodeji například produktů pro děti, přičemž podle společnosti jde o „humanitární“ důvody.
Rubl se (zatím) překvapivě drží
Dosud bezprecedentní sankce, které západní svět na Rusko uvalil po zahájení invaze na Ukrajinu ruskou ekonomiku i zcela běžný život značně proměnily. Řada obchodů nemůže svým zákazníkům pravidelně nabízet některé donedávna zcela běžné zboží, například cukr. Kreml se ovšem dušuje, že si se sankcemi dokáže poradit.
„Když se lidé koukají na kurz ruské měny a vývoj tamní ekonomiky, tak jsou asi zklamaní. Ruská měna se drží, ale vlastně se s ní nedá obchodovat. Ten kurz neříká vůbec nic. Nutno také podotknout, že dopady jsou zpožděné. Rusko se rozhodlo, že některé údaje vůbec nebude zveřejňovat,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Petr Dufek.
Rubl se během března propadl na rekordní minimum. Lidé v Rusku reagovali extrémním zvýšením poptávky po potravinách či automobilech. Očekávali totiž, že se ceny budou ještě více zvyšovat, ale rubl se kupodivu zotavil. Aktuálně je dokonce vůči euru či dolaru silnější, než byl před začátkem války na Ukrajině, kterou však Rusko oficiálně označuje za „speciální vojenskou operaci“.
Inflace v Rusku od začátku války nicméně vzrostla na více než 17 %. Růst pokračoval i přesto, že ruská centrální banka krátce po zahájení útoku na Ukrajinu více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 % z předchozích 9,5 %. Na konci dubna pak sazbu snížila na 14 %.
