Rusko nemá podle prezidenta Vladimira Putina žádný ekonomický, geopolitický ani vojenský důvod bojovat se zeměmi Severoatlantické aliance (NATO). Řekl to v rozhovoru s ruskou státní televizí Rossija, z něhož citovala agentura Reuters. Šéf Kremlu také označil za „naprostý nesmysl“ varování amerického prezidenta Joea Bidena, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, napadne některý ze států NATO. Loni v únoru Rusko na Putinův příkaz napadlo vojensky sousední Ukrajinu.
Biden své dřívější varování před možným napadením některé země NATO Ruskem zopakoval na počátku prosince v apelu na kongresmany Republikánské strany, kterým je chtěl přesvědčit, aby zvedli ruku pro financování další vojenské pomoci Ukrajině. Biden, stejně jako další představitelé Demokratické strany, argumentuje tím, že pokud by američtí vojáci museli po napadení některé ze členských zemí NATO na základě článku 5 alianční smlouvy o kolektivní obraně bojovat v Evropě, stálo by to Spojené státy mnohem víc. Podle Putina se však Biden jen snaží obhájit svoji „pomýlenou politiku“ vůči Rusku.
ČTĚTE TAKÉ: Putin potkal svého dvojníka. Jediný člověk, který by měl být jako já, jsem já, reagoval
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Současný ruský prezident vnímá rozšiřování NATO v posledních desítkách let jako „aroganci Západu“ a bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Moskva letos kritizovala i rozšíření obranného bloku o Finsko, které s Ruskem sdílí 1 340 kilometrů dlouhou hranici. Západ podle Putina Finsko do Severoatlantické aliance „zatáhl“. „Měli jsme s nimi nějaké neshody? Všechny spory, včetně těch územních z poloviny 20. století, jsou už dávno vyřešené,“ cituje agentura AFP Putina.
Ačkoliv se o vstupu do NATO ve Finsku debatovalo už od konce studené války na konci minulého století, zásadní zvrat přinesla až loni ruská invaze na Ukrajinu, která vyvolala největší konflikt na kontinentu od druhé světové války. Finsko a sousední Švédsko po začátku invaze vyjádřily jednoznačnou vůli do aliance vstoupit. Finsko se členem stalo v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku.
Rusko bude podle prezidenta Putina na rozšíření aliance o Finsko reagovat vytvořením leningradského vojenského okruhu a posílením bezpečnosti na severozápadě země.
K tématu
