Je rozumné vyměnit plynový kotel?
Kvůli nejistým budoucím dodávkám plynu i raketovému růstu cen začínají domácnosti uvažovat o přechodu k jinému zdroji energie. Alternativou pro topení a vaření je hlavně elektřina. Jenže to by znamenalo nakoupit nové kotle nebo vařiče. Podle ekonomů se takový krok vyplatí ale jen někomu, navíc může ještě stoupat i cena elektřiny.
Obavy ohledně dalších dodávek do Evropy i čím dál vyšší účty za plyn. To jsou hlavní důvody, proč hledá řada Čechů alternativu. „Topím normálně na plyn, ale volal jsem topenáři a předělá mi to zase zpátky na uhlí a dřevo. Počítám, že na tom budu i vařit,“ řekl v anketě CNN Prima NEWS jeden z náhodně dotázaných.
A možností je i přechod na elektřinu. Třeba výměna plynové varné desky za elektrickou může podle ekonomů znamenat u čtyřčlenné rodiny úsporu přibližně tisíc korun za rok.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Pořizovací cena sklokeramických, indukčních desek začíná někde okolo čtyř tisíc, návratnost u základních modelů se může pohybovat mezi čtyřmi až pěti lety. Halíře dělají talíře, takže na jednu stranu to smysl dává, ale na druhou stranu to domácnost asi vyloženě nezachrání,“ říká ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka.
Vše je sázka do loterie
Zdánlivě větší finanční úsporu, ale i vyšší pořizovací cenu znamená přechod od plynu k elektřině při vytápění. V tomto případě má výměna podle odborníků smysl, pokud je kotel už několik let starý.
„Kotel stojí v řádu nižších desítek tisíc korun, takže to pro většinu lidí není zase tak velká investice. Změna by se měla vyplatit, pokud dlouhodobě plánuji bydlet ve svém,“ vysvětluje ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Během několika dalších let se ale ceny energií mohou vyvíjet různě a vždy tak půjde trochu o sázku do loterie. „Je možné, že v budoucnu budou ceny plynu klesat rychleji než u elekřiny, jak tomu bylo v letech před covidem,“ dodává Peterka.
Kotel můžete splatit už za jednu sezonu
Podle Bartoně se ale do budoucna očekává, že ceny plynu opravdu porostou více. „Můžeme se dostat i do situace, kdy rozdíl bude takový, že se kotel může splatit už za jednu sezonu,“ odhaduje ekonom.
V případě bydlení v domě je variantou pořízení tepelného čerpadla pro vytápění a fotovoltaiky pro svícení a elektropřístroje. „Na mnoho těchto řešení jsou již vypsány dotační tituly, takže lze v tuto chvíli čerpat příspěvky například na obnovitelné zdroje,“ upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).
Ekonomové však zdůrazňují, že lidé nemusí přemýšlet jen nad tím, zda zůstat u plynu, nebo přejít k elektřině. Z hlediska finančních úspor totiž prý u vytápění dává největší smysl investovat do zateplení.
