Danuše Nerudová Zdroj: Profimedia.cz
Jednorázový příspěvek pro důchodce jako kompenzace za „stres v době koronaviru”, o kterém mluví vláda, nedává ekonomicky smysl a stresem navíc trpěly všechny skupiny obyvatel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, rektorka Mendelovy univerzity a ekonomka Danuše Nerudová. Komisi zřídila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Smysl podle Nerudové dává především důchodová reforma.
Vláda toho teď slibuje mnoho, například platy zvýšit zrušením superhrubé mzdy, daně snížit zrušením daně z nemovitosti. Zní vám to realisticky?
Nemůžete mít všechno. Výdaje se z něčeho musí financovat. Pokud chci na jedné straně zvyšovat výdaje a rozdávat příspěvky určitým skupinám obyvatelstva, na straně druhé musím mít vyšší příjmy, pokud nechci nadměrně zadlužit budoucí generace. My bychom se měli chovat rozpočtově odpovědně tak, abychom neomezili rozhodování a chování budoucí generace. V tuto chvíli ale bohužel princip mezigenerační rovnosti porušujeme.
Jako novinka výdajů se rýsuje jednorázový příspěvek důchodcům. Dává vám to smysl?
Ekonomicky mi to smysl nedává, protože dnes nejsou problémem jenom současní penzisté, ale i generace penzistů budoucích. Dle mého názoru je covidová krize příležitostí přijít s koncepční reformou důchodového systému, která musí jít ruku v ruce s reformou daňového systému. Důchody jsou nízké, protože ČR zapojuje do financování důchodového systému velmi málo zdrojů z obecných daňových příjmů. U nás se zhruba 80 % výdajů na důchody financuje z vybraného pojistného, ve státech EU je průměr okolo 55 %. Proto jsme v důchodové komisi přišli s tím, že by se první pilíř rozdělil na nultý a první. Nultý by měl být postupem času financován z obecných daní. První pilíř by měl být čistě zásluhový a financovaný z vybraného pojistného. Proto jsme hovořili o minimálním zaručeném důchodu, který by byl financován z obecných daní.
Důchodovou reformu představíme v říjnu
Nicméně práce důchodové komise neskončila. Kdy padne konkrétní návrh?
Na ministerstvu práce a sociálních věcí vzniká paragrafované znění a zhruba v říjnu paní ministryně společně se mnou představí legislativní návrh. Pak by měla začít politická diskuse.
Ministryně Maláčová v lednu říkala, že to bude do léta. Zpomalil tu přípravu koronavirus?
Zpomalil ji jednak koronavirus, od března do června jsme se kvůli omezením nepotkali. Zpoždění má i OECD se svou studií o reformě důchodového sytému, měla být na konci léta a nakonec bude v říjnu.
Na podzim tedy návrh předložíte a pak nás dělí rok od sněmovních voleb. Je důchodová reforma prosaditelná do konce mandátu poslanců, kteří musí legislativní návrh projednat?
Důchodová reforma se nedá dělat na sílu. Problém předminulé, která zavedla druhý pilíř, byl, že na sílu prosazena byla. Pak tedy úkolem následující důchodové komise nebylo nic jiného, než druhý pilíř zrušit. Je tedy potřeba najít shodu. Na té základní architektuře návrhu konsenzus byl. Teď už to bude na vyjednávání politiků.
Příjem důchodců byl ohrožen nejméně
Premiér Babiš v minulosti prohlašoval, že si založí vlastní expertní tým. O žádném se ale doposud neví. V koalici podle vás shoda nad navrženou reformou bude?
To nemohu říct, nejsem členem koaliční rady. Pokud se ale neudělá důchodová reforma, budoucí penzisté budou mít ještě méně důstojné důchody než současní penzisté.
Vraťme se k jednorázovému příspěvku, který vláda avizuje. Je to podle vás předvolební produkt, nebo snaha o férové odměnění jedné skupiny?
Bylo to prezentováno tak, že důchodci trpěli během koronaviru stresem. Tato země ale má být pro všechny. Stresem trpěly všechny skupiny obyvatel. Dokonce si troufám tvrdit, že příjem důchodců byl ohrožen úplně nejméně, všichni důchod dostali. Ale zaměstnanci se báli o místo, matky samoživitelky často musely zanechat práce a vzdělávat doma děti. Ten argument pro mě tedy není dostačující a ptám se, co nabídneme jiným skupinám obyvatel, které trpěly taky.
Má smysl, aby pokračoval program Antivirus? Ozývají se hlasy, že uměle udržuje zaměstnanost.
Osobně se domnívám, že by měl skončit co nejrychleji v momentě, kdy ho budeme schopni nahradit opravdovým kurzarbeitem. Takovým, který je v Německu a který se vypíná a zapíná podle toho, jak probíhá restrukturalizace ekonomiky. Naběhnout by podle mě měl od ledna. Klasický německý kurzarbeit spočívá v tom, že pokud dojde ke zkrácení pracovní doby zaměstnancům v důsledku krize, zbytek mzdy zaměstnancům doplácí stát, nikoliv zaměstnavatel.
