Opičí neštovice a karanténa
Světová zdravotnická organizace (WHO) chce dát opičím neštovicím nový název. Podle agentury DPA to v úterý večer oznámil mluvčí WHO. Poukázal na dlouhodobé snahy nepojmenovávat nadále nemoci po zvířatech nebo regionech, aby se tak předešlo jakékoli možné diskriminaci nebo stigmatizaci.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus už dříve naznačil, že brzy by mohlo být rozhodnuto o změně názvu této infekční nemoci. Organizace jenom za letošek eviduje na 1 600 potvrzených případů a dalších zhruba 1 500 případů, kdy existuje podezření na nákazu. Nemoc se vyskytla v přibližně 40 zemích, včetně těch, kde je vzácná. V Česku se zatím laboratorně potvrdilo šest případů nákazy opičími neštovicemi.
Impuls k přejmenování nemoci zavdalo minulý týden 30 vědců, podle kterých existuje „naléhavá potřeba“ pro změnu pojmenování opičích neštovic. „V kontextu současného globálního výskytu je pojmenování tohoto viru, že je africký, nejen nepřesné, ale je také diskriminační a stigmatizující,“ cituje deník Daily Mail jejich prohlášení.
Pojem opičí neštovice může podle mluvčího WHO ukazovat na jejich původ v Africe. Do května se sice vir a nemoc vyskytovaly téměř výlučně v Africe, ale název je i podle něj zavádějící. Pojmenovávání virů a nemocí podle oblastí výskytu je v rozporu s postupy WHO. Může to mít totiž negativní důsledky pro země, kde jsou nové infekce zaznamenány. Případně se může cítit diskriminována určitá populace nebo rasa.
Vědci proto navrhují, aby se místo opičích neštovic začal používat název hMPXV. Za něj by se pak přidalo číslo, aby se odlišily jednotlivé kmeny nemoci. Pro západoafrický kmen, který byl objeven jako první, by v tom případě připadal název hMPXV1, hMPXV2 pro středoafrický a hMPXV3 pro kmen, který se v současnosti šíří v mnoha zemích a zaznamenán byl i v Česku.
Podle odborníků by zrušení zeměpisných názvů mělo pozitivní dopad na státy, které by pak bedlivěji sledovaly výskyt nových nemocí a zavčasu o něm varovaly, aniž by se vystavily riziku, že název choroby poškodí jejich jméno.
Virus rozšiřují hlodavci
Virus opičích neštovic byl poprvé prokázán v roce 1958 u opic v jednom výzkumném ústavu v Dánsku. Podle dnešních znalostí by však měl být rozšířen hlavně mezi malými hlodavci, zatímco opice jsou jen přechodným hostitelem.
Nemoc se u lidí začala vyskytovat v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna byly rozšířeny hlavně v částech střední a západní Afriky.
Už při výskytu koronaviru na konci roku 2019 WHO rychle zakročila, aby zabránila šíření názvů jako wuchanský či čínský virus. Od 11. února 2020 má vir oficiální název SARS-CoV-2 a nemoc, kterou vyvolává, covid-19.
WHO na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, zda opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.
