Přemnožené vosy a sršni
S bodnutím včely, vosy či sršně se lidské tělo ve většině případů hravě vypořádá, zpravidla dochází pouze k lokální reakci. Jiné je to však v případě alergie na hmyzí jed. Alergici mohou být po bodnutí v krajním případě ohroženi na životě, hmyzí jed totiž patří mezi tři nejčastější spouštěče anafylaktického šoku. Kdy vyhledat lékaře, jak se chránit a co mít v případě potřeby po ruce?
Včela, vosa i sršeň spadají do řádu blanokřídlého hmyzu. Všechny tři příroda vybavila žihadlem, které jim slouží převážně pro obranu před predátory či k lovu potravy. Zatímco včela své žihadlo proti člověku použije pouze v případě ohrožení života, vosy a sršně často útočí i při pouhém vyrušení či ochraně svých hnízd.
ČTĚTE TAKÉ: Když si tělo splete břízu s jablkem. Jak se projevuje zkřížená alergie, o níž nemusíte vědět?
Ačkoli včela při bodnutí vypustí do lidského těla značně větší množství jedu, z hlediska možných alergických reakcí jsou vosy a sršně obecně považovány za nebezpečnější. Nejenže na rozdíl od včely mohou bodnout opakovaně, jejich jed obsahuje složitější směs toxinů, které mohou vyvolat silnější a prudší alergické reakce.
Většinou se nic nestane
Ať už jde o bodnutí včelou, vosou nebo sršní, ve většině případů nedochází k alergické, ale pouze místní reakci na jed. Ta se projeví vznikem malého, svědivého pupínku, bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu o velikosti maximálně do 10 centimetrů.
„Pro zmírnění příznaků postačí přiložení ledového obkladu na postižené místo. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením nutné co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo. Pupínek je možné potřít protisvědivým gelem,“ radí alergoložka Radka Šedivá z ambulance SYNLAB.
Podle odhadů je 9,3 až 26,4 procenta dospělé populace citlivá na hmyzí jed. Pokud je na hmyzí bodnutí někdo alergický, reakce může být velmi různá, a to od mírné, lokalizované na místo vpichu, až po život ohrožující.
Při lokální reakci se objevuje bolestivý rudý otok, který se může šířit i mimo místo vpichu a přetrvávat několik dní. Při bodnutí do kotníku může například otéct celá noha. Dalším projevem bývá svědění pokožky nebo kopřivka. Přestože tento jev může vypadat dramaticky, většinou není nebezpečný. Pozornost si ale zaslouží v případě, že reakce postupuje a přetrvává.
„Jako první pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat i tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat,“ popisuje Šedivá.
Anafylaktický šok nejčastěji způsobuje vosa
Hmyzí jed je společně s léky a potravinami nejčastějším spouštěčem anafylaktického šoku. Jedná se o velmi vážnou alergickou reakci, která může skončit i smrtí.
VIDEO: Před komáry nejlépe ochrání repelenty a moskytiéry. Které v testech propadly?
„Porovnáme-li včelu, vosu a sršeň, až 70 procent anafylaktických reakcí hlášených v Evropě způsobuje jed vosy. Včelí má na svědomí přibližně 23 procent a za čtyřmi procenty stojí sršně,“ upřesňuje imunoalergoložka Veronika Mundoková Csibová z laboratoře SYNLAB Bratislava.
Ke vzniku anafylaxe může přispět probíhající infekce, fyzická námaha a současné užití nesteroidních protizánětlivých léků a alkoholu. Nejvyšší riziko anafylaxe mají starší osoby se srdečními problémy nebo postižením průdušek, děti jsou naopak podle dat z Evropského registru ohroženy velmi vzácně.
Anafylaxe většinou nastupuje do několika desítek minut od bodnutí. Dostavit se může i s větším časovým odstupem, vždy však do 24 hodin. Alergika je proto v případě bodnutí hmyzem vhodné minimálně po tuto dobu od bodnutí pozorovat.
Šok kromě kožního systému zasahuje také kardiovaskulární, respirační či trávicí systém. „Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí. Bez včasné lékařské pomoci může být alergik ohrožen na životě, proto je při zaznamenání těchto projevů vždy nutné přivolat záchrannou službu a podat postiženému první pomoc,“ zdůrazňuje Šedivá.
První pomoc při anafylaxi
Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. Po přivolání záchranné služby je tedy nejprve nutné uvolnit dýchací cesty. Pokud je třeba, můžete postiženému povolit oblečení, aby se mu lépe dýchalo. Pokud komunikuje, opřete ho do sedu, je-li v bezvědomí, položte ho na záda.
Každý alergik by s sebou pro případ anafylaxe měl mít vždy také takzvaný balíček první pomoci, který obsahuje:
- Adrenalin v injekčním peru – působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky. Užívá se při nástupu příznaků celotělové alergické reakce a jeho včasné podání zachraňuje život.
- Antihistaminikum – blokuje účinek histaminu (látky, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci), a tím reakci tlumí. V akutním případě je možné spolknout jednorázově dvě tablety, které je pro rychlejší účinek vhodné rozkousat.
- Kortikosteroid – potlačuje alergický zánět. Doporučené množství tablet je i v tomto případě lepší rozkousat a teprve poté spolknout.
- Inhalační léky – uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech. V případě dušnosti se aplikují dva vdechy.
O tom, jakou kombinaci léků v konkrétní situaci použít, se poraďte po telefonu s pracovníkem záchranné služby. Aplikací adrenalinového pera však postiženému nikdy neublížíte, jeho podání tak v případě vážných potíží neodkládejte.
Na test až šest týdnů po bodnutí
Pojmete-li po bodnutí hmyzem podezření na to, že se mohlo jednat o alergickou reakci, konzultujte potíže s praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy znát, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy se jednalo. Alergolog následně provede kožní a krevní testy.
„Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o senzibilizaci na daný alergen,“ přibližuje alergoložka Šedivá a dodává: „Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka ‚spotřebována‘ a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné.“
Alergie na hmyzí jed se může objevit i u lidí, kteří dosud žádnou jinou alergií netrpěli. Pyloví alergici mají však k citlivosti na hmyzí jed větší sklon.
Pokud chcete mít jistotu, že vás alergická reakce nepřekvapí, můžete si na krevní alergologické testy zajít i preventivně. Stačí o ně požádat svého lékaře či alergologa, případně podstoupit některá z vyšetření pro samoplátce, například v laboratořích SYNLAB.
Alergii na hmyzí bodnutí lze podobně jako většinu ostatních alergií léčit imunoterapií, tedy podáváním alergenových vakcín. „Vakcinace, která je zásadní léčbou alergie na hmyzí bodnutí, probíhá u alergologa po dobu dvou až pěti let. Po skončení léčby je většina pacientů dostatečně chráněna a tolerance vůči hmyzímu bodnutí přetrvává minimálně dalších sedm let,“ dodává alergoložka Šedivá.
