Pětiletý trest vězení v úterý německý soud uložil 101letému Josefovi S. za to, že jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný, muž se může odvolat.
Muž označovaný jen jako Josef S. před soudem popíral, že by v Sachsenhausenu působil. Takové tvrzení ale státní zástupce odmítl s odkazem na četné dokumenty, které dokazují, že se v roce 1941 stal členem nacistických oddílů SS a že v Sachsenhausenu pracoval jako dozorce v letech 1942 až 1945.
Narodil se v Lidicích 15 dnů před vyvražděním obce. U hrobu pořád zdraví: Ahoj, tati!
Říkají si lidické děti. „Žije nás posledních osm. Věrka, Libuška, Jirka...“ počítá 80letý Pavel Horešovský. V Lidicích se narodil 25. května 1942 a 10. června téhož roku nacisté v obci zastřelili 173 mužů, načež ves srovnali se zemí. „Zabili i mého tátu, kterého znám jen z fotky,“ vypráví Horešovský. Posléze zahynulo také 143 lidických žen a 88 dětí. Válku přežilo jen 17 dětí. Včetně těch, které se narodily po 10. červnu těhotným ženám z Lidic. „Měl jsem obrovské štěstí,“ děkuje osudu Horešovský.
Obhajoba se snažila o osvobození, státní zástupce nicméně požadoval pět let vězení. O bývalém dozorci prohlásil, že se smířil s odlidštěním obětí, čímž se stal součástí soukolí, které umožnilo nacistickému režimu likvidovat své odpůrce a nepřátele.
Sachsenhausenem mezi lety 1936 až 1945 prošlo přes 200 tisíc vězňů, z nichž desítky tisíc zemřely. Vězněn zde byl několik let i malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.
Proces začal loni v říjnu a kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného byl několikrát přerušen a dokonce hrozilo, že bude zastaven. Takovéto procesy, které jsou vzhledem k věku souzených označovány za jedny z posledních, považuje Německo za důležité. A to kvůli vyrovnání se s vlastní historií a zajištění spravedlnosti obětem, neboť Německo tím naplňuje trestní zákoník, podle kterého je vražda nepromlčitelná.
Jde o vynesení verdiktu
Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu. Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let.
Za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů byl nakonec Demjanjuk odsouzen k pěti letům vězení. K výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.
