Vanda se ukrývala ve sklepě už před 80 lety. Holocaust přežila, v Mariupolu zemřela

Nohy seniorky

Mariupol pod kontrolou Rusů

Umírala v mariupolském sklepě, mrzla a prosila o vodu. Vanda Semjonovna Obiedková, která za druhé světové války přežila holocaust, zemřela nyní při bombardování Mariupolu. Do poslední chvíle se o 91letou maminku starala její dcera Larissa. „Nemohli jsme pro ni nic udělat. Žili jsme jako zvířata,“ popsala.

Když začátkem března začalo bombardování Mariupolu, rodina Obiedkové se přestěhovala do sklepa sousedního obchodu s topnými potřebami. Jedinou pomoc, které se rodině po celou dobu dostávalo, poskytovala synagoga a komunitní centrum rabína Mendela Cohena, jediného rabína v ukrajinském přístavním městě. „Nebyla tam voda, elektřina ani teplo a byla tam nesnesitelná zima,“ popsala dcera Obiedkové Larissa, která trávila veškerý čas péčí o svou nepohyblivou 91letou matku. „Nemohli jsme pro ni nic udělat. Žili jsme jako zvířata,“ dodala.

„Pokaždé, když spadla bomba, celá budova se otřásla. Matka pořád říkala, že si nic takového nepamatuje ani za Velké vlastenecké války (druhé světové války),“ vysvětlila Larissa. Nemocná a vyhublá žena se během posledních dvou týdnů svého života nemohla ani postavit. Zemřela 4. dubna. „Maminka si takovou smrt nezasloužila,“ řekla se slzami v očích Larissa jen několik hodin poté, co s rodinou dorazila na bezpečné místo.

Po smrti matky riskovala Larissa s manželem život, aby Obiedkovou navzdory nepřetržitému ostřelování pohřbili ve veřejném parku necelý kilometr od Azovského moře. „Celý Mariupol se proměnil ve hřbitov,“ sdělil rabín Cohen. Obiedková a její příbuzní byli dlouho aktivními členy mariupolské židovské komunity. „Vanda Semjonovna prožila nepředstavitelné hrůzy. Byla to laskavá, radostná žena, výjimečný člověk, který navždy zůstane v našich srdcích,“ uvedl rabín.

Zachránilo ji mlčení

Vanda Obiedková se narodila 8. prosince 1930 v Mariupolu. V říjnu 1941, kdy nacisté vstoupili do města a začali shromažďovat Židy ve městě, jí bylo deset let. Když nacisté přišli do rodinného domu a odvedli Vandinu matku Marii, podařilo se malé dívce vyhnout zatčení tím, že se ukryla ve sklepě.

Dne 20. října 1941 Němci popravili v příkopech na předměstí Mariupolu 9 až 16 tisíc židů, včetně matky Obiedkové a celé její rodiny. Holčička byla později zadržena, ale přišli rodinní přátelé a přesvědčili nacisty, že je Řekyně. Jejímu otci, který nebyl žid, se pak podařilo zajistit, aby ji přijali do nemocnice, kde zůstala až do osvobození Mariupolu v roce 1943.

Obiedková se provdala v roce 1954, kdy byl Mariupol známý pod sovětským názvem Ždanov, ve městě strávila celý svůj život. V posledních letech žila se svou dcerou. „Maminka Mariupol milovala, nikdy ho nechtěla opustit,“ vzpomínala Larissa.

Tagy: