Zdroj: Profimedia.cz
Při vykopávkách sestřeleného bombardéru RAF v severním Nizozemsku se našly ostatky jeho československé posádky. (Ilustrační foto)
Zdroj: Profimedia.cz
Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.
„Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF. Sestřelen byl 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.
K tématu
Členové šestičlenné posádky sestřeleného letounu byli Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Jan Hejna a Karel Valach. Jediným přeživším byl Vilém Bufka, kterého Němci zajali, ale věznění přežil. Po pohřešovaných členech nebyla až dosud nalezena žádná stopa, s největší pravděpodobností zahynuli v hořícím letounu, který se pádem zabořil několik metrů do země, informovalo velvyslanectví.
Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na místě dopadu se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Dodalo, že experti se nyní snaží přiřadit nalezené pozůstatky jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů. Práce na vyproštění vraku začaly 25. května.
Místo nálezu tento týden navštívila velvyslankyně České republiky v Nizozemsku Kateřina Sequensová. U této příležitosti se setkala s představiteli místní samosprávy a příslušníky nizozemské armády, kteří vyzvednutí letounu provádějí.
Nad Nizozemskem sestřelili přes 5 500 letadel
Vyzvednutí vraku je součástí nizozemského programu, který byl zahájen v roce 2019. Jeho cílem je umožnit uložení ostatků pohřešovaných pilotů a členů posádek. Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5 500 letadel. 30 až 50 těchto vraků letadel podle odhadů obsahuje ostatky členů posádek.
Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.
Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty na životech ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy „třistajedenáctka“ skončila s nálety, provedla 1 029 bojových letů, přičemž padlo 94 z celkového počtu 318 mužů.
K tématu
Historie
K. H. Frank: Z jeho popravy se stala společenská událost, před smrtí si dal koňak
- 22. května 2021
Zahraničí
Váleční veteráni dostanou od prezidenta dárek. Musí za něj ale předtím zaplatit
- 8. května 2021
