Mizející hmyz je mnohem větším problémem, než by se mohlo na první pohled zdát. Zdroj: Pixabay
Hmyz patří mezi základní stavební prvky každého udržitelného ekosystému. Jde o nejrozmanitější a nejpočetnější třídu živočichů na Zemi. Opylují rostliny, jsou potravou pro další živočichy a recyklace přírodního odpadu by bez nich neprobíhala tak hladce. Nové sčítání jejich populací však vědce vyděsilo. Za posledních třicet let počty hmyzu celosvětově poklesly o celou čtvrtinu.
Výzkumníci analyzovali 166 dlouhodobých průzkumů z více než 1 500 míst. Z mnoha oblastí, především v Jižní Americe, jižní Asii a Africe, však data nejsou dostatečná a je možné, že tamní počty jsou ještě mnohem nižší. Jde totiž hlavně o místa, kde dochází k masivnímu ničení přirozených míst výskytu zvířat kvůli stavbě měst či zemědělství. Předchozí výzkum sestával z analýzy třiasedmdesáti studií a už tehdy vědci varovali před vážnými dopady mizení hmyzu. Podle nové studie se míra poklesu počtu hmyzu od té doby více než zdvojnásobila. Některé odhady za posledních padesát let uvádí, že jde až o 50 procent.
Hmyz mizí po celém světě. Na některých místech jde o pokles v rámci i více než padesáti procent. Zdroj: Pixabay
Hmyz mizí po celém světě. Na některých místech jde o pokles v rámci i více než padesáti procent. Zdroj: Pixabay
Výzkumníci ovšem také zjistili, že některým druhům hmyzu se naopak daří. Jde především o sladkovodní hmyz – počty této skupiny vzrostly každé desetiletí v průměru o 11 procent. Nicméně jde o pouhou desetinu celkové hmyzí populace a většinou se nejedná o opylovače. Velkým zklamáním nejnovější analýzy je i skutečnost, že hmyzu se v chráněných přírodních rezervacích nedaří o nic lépe než mimo ně.
Obávaná sršeň mandarínská? „Je to další predátor, ale větší problém je člověk,“ říká entomolog
Stovky sršní mandarínských se v uplynulých dnech objevily na hranicích Kanady a Washingtonu. Jedná se o největší druh sršně na Zemi, který disponuje velkým množstvím jedu. Krom toho představuje pro Severní Ameriku problém právě kvůli včelám medonosným. Několik jedinců sršně mandarínské totiž dokáže vyhubit celý úl.
„Hmyzu ubývá. Některé druhy již zmizely, ale o jejich úbytku toho víme velmi málo. Snižuje se množství hmyzu jako biomasy a to není dobře. Ale nevíme, o jaké jde skupiny ani jaká je příčina jejich vymizení. Negativně to dopadá na ptáky i predátory,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Odborníci zatím zmapovali jen některé druhy, jež vymřely nebo jsou kriticky ohrožené. Těch je zatím stále více než nově objevených. Jako příklad uvádí druhy čmeláků, které se v Česku vyskytují. „Jedna třetina už vymřela a to je opravdu velké číslo,“ dodává Straka.
Nejčastěji se mluví o úbytku včel. Hospodářské včely však na přírodu nemají takový vliv. Zdroj: Pixabay
Nejčastěji se mluví o úbytku včel. Hospodářské včely však na přírodu nemají takový vliv. Zdroj: Pixabay
Za mizení hmyzu může především lidská činnost – ničení přirozených habitatů, používání pesticidů a světelné znečištění. Na některých místech je zcela očividný i dopad klimatické změny – proměna teplot i srážek potlačila populace některých druhů, zatímco jiným naopak pomohla k nárůstu jejich počtu. Přestože existují důvody k obavám, vědci provádějící studii zůstávají optimističtí – pokud co nejdříve zavedeme opatření pro zkvalitnění života hmyzu, tento trend můžeme ještě zvrátit.
