Vedoucími obou výzkumů jsou ženy Zdroj: Pexels.com
Vědci jsou nyní schopni odebírat DNA živočichů ze vzduchu. Představuje to obrovský zlom ve studování ohrožených zvířat a ekosystémů, i v jejich následné ochraně. Na vývoji této technologie pracují dvě na sobě nezávislé vědecké skupiny. Jedna se sídlem v Dánsku, druhá ve Spojeném království a současně v Kanadě. Obě vedou ženy.
Získat DNA ze vzduchu je náročnější než z vody
Všechny živé organismy, včetně lidí, uvolňují genetický materiál známý jako DNA do prostředí, když krvácejí, zbavují se kůže nebo chlupů. V posledních letech se vědci zabývající ochranou přírody, už soustředili na vodní DNA, aby sledovali určité druhy, jako je britská populace čolka velkého ve vodním prostředí.
Převrat v získávání DNA ohrožených živočichů Zdroj: Pexels.com
Převrat v získávání DNA ohrožených živočichů Zdroj: Pexels.com
Zajímavé je, že je náročnější zkoumat DNA ve vzduchu, kde je zředěnější, než ve vodním prostředí. Oba dva týmy používají na zisk DNA ze vzduchu jinou metodu. Oba ale byly schopny odhalit identitu živočichů, kteří žijí v zoo i mimo ni. Jejich práce byla publikována v časopise Current Biology.
Ze vzduchu získali DNA i od zvířat z uzavřených budov
Britsko-kanadská skupina byla schopna identifikovat DNA z 25 různých druhů zvířat, včetně tygrů, lemurů a dingů, řekla hlavní autorka britské studie Elizabeth Clareová, odborná asistentka na York University v Kanadě. „Dokonce jsme shromáždili DNA od zvířat, která byla stovky metrů daleko od místa, kde jsme testovali, bez výrazného poklesu koncentrace, a to i z vnějších uzavřených budov. Zvířata byla uvnitř, ale jejich DNA unikala,“ řekla Clareová v tiskové zprávě. Ani ona sama nečekala takový úspěch.
Skupina byla schopna identifikovat DNA zvířat v zoo, daleko od ní i v uzavřených budovách Zdroj: Pexels.com
Skupina byla schopna identifikovat DNA zvířat v zoo, daleko od ní i v uzavřených budovách Zdroj: Pexels.com
Pozadu není ani dánský tým: „V pouhých 40 vzorcích jsme odhalili 49 druhů zahrnujících savce, ptáky, obojživelníky, plazy a ryby,“ řekla vedoucí výzkumu Kristine Bohmannová, docentka z Globe Institute na univerzitě v Kodani.
Co je přínosem
„Neinvazivní povaha tohoto přístupu ho činí zvláště cenným pro pozorování zranitelných nebo ohrožených druhů, jakož i druhů v těžko dostupných prostředích, jako jsou jeskyně a nory. Nemusí být viditelné, abychom věděli, že jsou v oblasti, pokud dokážeme zachytit stopy jejich DNA, doslova ze vzduchu,“ uvedla Clareová.
Odběr vzorků vzduchu by mohl způsobit revoluci v pozemském biomonitoringu a poskytnout nové příležitosti ke sledování složení zvířecích společenství a také k detekci invaze nepůvodních druhů.
Sběr DNA z odpadních vod nebo hlíny už známe
Techniky zahrnující DNA z jiných prostředí již významně ovlivnily vědecký výzkum. Archeologové například používají DNA nalezenou v jeskynní hlíně, aby porozuměli starověké lidské populaci, zatímco DNA z jader arktické země odhalila, kde se pohybovali mamuti a další zvířata z doby ledové.
Podobné techniky se také používají k odběru vzorků DNA v odpadních vodách k detekci a sledování viru SARS-CoV-2 v lidských populacích.
