I když zastavíme globální oteplování, grónské ledovce budou tát dál, varují vědci

Vědci z amerického Ohia studovali během 40 let satelitní data zaznamenávající tání grónských ledovců. Podle nich už překročily „bod, z něhož není návratu“ a led bude tát dál, i kdyby se podařilo zastavit globální oteplování.

Experti z USA měřili během čtyřiceti let jak úbytek ledu, tak přívaly sněhu na dvou stech velkých grónských ledovcích. Zjistili, že v 80. a 90. letech byl pokles ledu díky sněžení poměrně vyvážený.

„Konkrétně se zdálo, že ledové stěny během těchto desetiletí každoročně ztratily kolem 450 miliard tun ledu, přibližně stejné množství ale znovu nasněžilo,“ vysvětluje autorka studie a klimatoložka Michaela Kingová ze Státní univerzity v Ohiu.

Greenland's ice sheet has melted to a point of no return, and efforts to slow global warming will not stop it from disintegrating, according to a new study https://t.co/rKpoKgx3he

— CNN (@CNN) August 14, 2020

Díky těmto údajům vědci sledovali, jak se během desetiletí situace měnila. Zjistili, že tání se začalo postupně zvyšovat na přelomu tisíciletí, kdy ledovce začaly každoročně ztrácet kolem 500 miliard tun ledu.

Zatímco tato hodnota zůstávala během posledního desetiletí víceméně stejná, od roku 2000 se objem sněžení na ledovcových stěnách nezvýšil, což znamená, že v Grónsku led taje rychleji, než se znovu tvoří.

Grónské ledovce se zmenšily o tři kilometry

„Zjistili jsme, že objem ledu, který taje a odtéká do oceánu, je větší než množství sněhu, který se hromadí na jeho povrchu,“ říká Kingová. Kvůli tomu jsou okraje ledovců vystaveny okolní vodě a vytváří se začarovaný kruh, který neustále podněcuje tání ledu. Od roku 1985 se velikost ledovců zmenšila přibližně o tři kilometry.

Vědec Ian Howat konstatoval, že i kdyby klima zůstalo stejné, nebo se dokonce trochu ochladilo, ledovce budou stále ztrácet na své hmotnosti i rozloze. Například v loňském roce přišel grónský ledový příkrov o tolik hmoty, že by během dvou měsíců způsobil celosvětové zvýšení hladiny moře o 2,2 milimetru.

I přes pesimistický výhled Kingová označila tato zjištění za užitečná. „Vždy je pozitivní dozvědět se více o prostředí ledovců, protože tak můžeme zlepšit naše předpovědi ohledně toho, jak rychle se věci budou v budoucnu měnit,“ konstatovala Kingová.