Premiér Andrej Babiš (ANO) a bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný Zdroj: ČTK
Zatímco během aktuální vlny koronaviru panují obavy, že to nejhorší máme ještě před sebou, zavládla přesně před rokem ve společnosti optimistická nálada. Čísla během celého listopadu klesala a lidé se těšili na avizované rozsáhlé rozvolnění, které mělo přijít začátkem prosince. Po téměř dvou měsících se mohli Češi znovu chystat do restaurací či na koupaliště. Ne všichni však byli z otevření života v Česku nadšeni. Jelikož počty nakažených neklesaly takovým tempem, jak se očekávalo, hovořil premiér Andrej Babiš (ANO) o tom, že jej čísla „nenadchýnají“.
Ve srovnání s dneškem vypadala loňská situace skutečně o něco růžověji. Zatímco v neděli hlásila odběrová místa více než devět tisíc nakažených, v neděli 30. listopadu 2020 přibylo pouze něco málo přes tisíc nových případů. Také ve všední dny byla situace nesrovnatelná. V minulém týdnu jsme viděli počty blížící se až k 30 tisícům nově nakažených denně, před rokem to bylo několik tisíc denně.
Mentalita nebo počasí? Ve státech střední Evropy sílí pandemie jako přes kopírák
Nejenom Česká republika řeší vysoký nárůst počtu nově nakažených nemocí COVID-19. S problémy se aktuálně potýká celá střední Evropa. Čísla navíc „jako přes kopírák“ rostou v celém regionu přibližně od poloviny října. Podle některých za to může mentalita středoevropských národů a neochota k očkování, jiní zase upozorňují na změnu počasí, která v polovině října nastala.
O něco méně bylo před rokem také hospitalizovaných s covidem. Na konci listopadu v nemocnicích leželo kolem pěti tisíc lidí, přes 700 z nich bylo ve vážném stavu. Po roce je pacientů s covidem přibližně 5 800, z nichž je ve vážném stavu kolem 950.
Zatímco letos bereme čísla z nemocnic jako vážná a vláda opatření zpřísňuje, loni vedly jen o něco menší počty hospitalizovaných k pocitu, že je vyhráno a je možné začít společnost znovu otevírat.
Opatření byla rozvolněna jen nakrátko
Nadějný trend klesající epidemie vedl k rozvolnění opatření. V té době čerstvý ministr zdravotnictví Jan Blatný zavedl systém PES, podle kterého se epidemie řídila. Čísla již odpovídala třetímu stupni systému, což znamenalo právě značné otevření života v České republice od 3. prosince.
Mapy ukazují, kde v Česku řádí covid nejvíc. Jsou důkazem, že očkování funguje
Regiony České republiky, které mají nejvyšší podíl plně očkovaných osob, jsou zároveň ty, které mají v přepočtu nejnižší počet aktivních případů. Lze to vyčíst z dat a především z přehledných map, které každý den aktualizuje web ockovani.opendatalab.cz. Nejhůře postižené jsou aktuálně především moravské a slezské regiony. Naopak výrazněji proočkované Čechy rovněž zvládají lépe epidemickou situaci.
Takřka dva měsíce do té doby lidé žili v částečném lockdownu. Zavřené byly všechny obchody kromě nezbytných, hotely či restaurace, lidé se nesměli setkávat ve více než dvou mimo rodinu a platil noční zákaz vycházení od 21:00.
Proto znamenalo rozvolnění značnou úlevu. Znamenalo to znovuotevření restaurací, hotelů, všech obchodů i provozoven služeb, byť za přísných podmínek. Obchody mohly opět otevřít i v neděli. Zrušil se zákaz nočního vycházení a venku se mohlo scházet až 50 lidí místo šesti, skončil také zákaz pití alkoholu na veřejnosti.
Situace se však ještě před samotným rozvolněním zkomplikovala, jelikož čísla přestala být natolik příznivá. Prvního prosince totiž přibylo přes pět tisíc nových případů, což vyděsilo také premiéra Babiše. „Vir tady bohužel je a včerejší číslo mě vůbec nenadchýná. Chci vás skutečně poprosit, abyste byli opatrní,“ řekl premiér těsně před rozvolněním.
Později se Babišova vláda často odkazovala na tento moment předvánočního rozvolnění jako na jednu z největších chyb, kterou během pandemie udělala. Čísla se začala zase brzy zhoršovat a kolem svátků se znovu zpřísňovalo.
