Zejména v oblastech s omezením na 50 km/h se rychlost často měří s minimální možnou tolerancí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zatímco ve velkých městech mohou řidiči často běžně počítat s tolerovaným překročením rychlosti až do výše 10 km/h, na venkově je situace diametrálně odlišná. Radary je tam trestají i za drobné porušení předpisů. Čím dál více českých a moravských obcí navíc nevyužívá úsekové měření rychlosti nejen jako zbraň proti neukázněným řidičům, ale také jako vítaný a tučný příjem do obecní pokladny.
Když se dá dohromady prospěšný požadavek na zvýšení bezpečnosti poblíž škol, na nepřehledných místech nebo v husté zástavbě obcí s dobře promyšleným ekonomickým kalkulem, může vzniknout velice vydatný zdroj příjmů do obecního rozpočtu. Názorným příkladem jsou některé menší obce, které využívají svého zákonného oprávnění měřit rychlost. Řidiči z větších měst uvyklí větší toleranci měření v jejich domovině, se pak po letní dovolené na venkově nestačí divit, kolik nevítaných „pozdravů“ z cest na ně čeká v poštovní nebo datové schránce.
V Česku přibývá úsekových radarů, více v reportáži:
Lákavý přivýdělek
Vedle bezpečnostního aspektu bývá podnětem k instalaci měřicích zařízení také vliv dopravy na životní prostředí, většinou ale jde o všechno dohromady – tedy bezpečnost, ekologii a obecní kasu. Lokalizace měření ve vytipovaném úseku už je potom na obci, respektive posvěcení státní policií.
K TÉMATU: Řidiči v Praze se zbytečně plouží tam, kde to není nutné. Spousta kamer nic neměří
Příkladem obce, kde má měření smysl, jsou středočeské Kozmice. Malá obec na Benešovsku, ležící nedaleko dálnice D1, relativně často trpí dopravními zácpami na přilehlém úseku největší české dopravní tepny, kdy je silnice druhé třídy č. 110, procházející středem Kozmic, hojně využívána jako objízdná trasa. A kdo objíždí, ten většinou pospíchá. Před zatáčkou na něj mrkne jedna a nedaleko před koncem obce směrem na Sázavu druhá kamera. Rychlost měří okamžitou i průměrnou. Co přestupek, to přinejmenším 500 korun pokuty. Zdaleka ne celá je ale příjmem obce, spíš naopak.
„Radar si pronajímáme za 40 tisíc měsíčně. Zaznamenává rychlost v měřeném úseku i tu okamžitou,“ uvedla pro Benešovský deník starostka Kozmic Helena Matoušková. Protože Kozmice nemají možnosti, jak přestupky trestat, dělá to za ně Městský úřad Benešov. Prostředky vybrané z pokut jsou tak příjmem města Benešova. Ten má s Kozmicemi veřejnoprávní smlouvu a na jejím základě jim předává 100 tisíc korun měsíčně. „Oficiálně peníze nemohou jít z pokut. Jde vlastně o náš příspěvek Kozmickým za zklidnění dopravy,“ uvedla dříve tajemnice Městského úřadu Benešov Magda Zacharieva.
Situace na Benešovsku je ilustrací rozšířeného stavu, kdy měření rychlosti pro menší obce technicky zajišťuje větší město, pod které daná víska administrativně spadá. Zisk z výběru pokut si potom oba správní subjekty dělí v dohodnutém poměru.
Měřící magnáti
To středočeské Říčany a okolí jsou pro řidiče hotovým „minovým polem“. Stačí chvilka nepozornosti a na odboru správní agendy tamní radnice už se vám tiskne obsílka s výzvou k uhrazení pokuty za překročení povolené rychlosti. Zatímco v celé Praze s 1,5 milionem obyvatel je oficiálních stacionárních radarů ke stovce, v Říčanech a blízkých obcích je jich hned 66 na zhruba 25 tisíc místních občanů.
Jen za minulý měsíc bylo vystaveno 867 správních příkazů (pokut) v celkové výši 1 515 800 Kč. Pokud by bylo město každý měsíc podobně „úspěšné“, a navíc zvládlo všechny pokuty vybrat, dělalo by to ročně přes 18 milionů korun.
V Říčanech a okolí ukázkově spojují příjemné s užitečným. Zdroj: ČTK
Nemíchat hrušky s jablky
Také v Pošumaví se obecní orgány s neukázněnými řidiči zrovna nemazlí, má to ale svůj důvod. Nejmenovaný šofér, jehož identitu redakce CNN Prima News zná, dostal nedávno výzvu k uhrazení pokuty za překročení padesátky o pouhé 3 km/h v obci Korkusova Huť, ležící na frekventovaném tahu první třídy č. I/4, vedoucí směrem k hranicím se SRN.
„Město Vimperk dlouhodobě řešilo stížnosti obyvatel Korkusovy Hutě na rychle projíždějící auta přes tuto osadu. Na silnici I/4, která prochází osadou, není žádný přechod pro chodce a podél silnice jsou dvě autobusové zastávky. Z této osady dojíždějí děti do školy ve Vimperku a rovněž někteří obyvatelé za prací. Dalším problémem bylo přecházení starších obyvatel přes silnici, kteří měli strach o své životy,“ reagoval na dotaz ohledně okolností měření rychlosti Jan Tůma, tajemník městského úřadu ve Vimperku.
Úsekové měření je v Korkusově Huti v provozu od srpna 2020, přičemž v roce 2022 zaevidovalo téměř 13 tisíc příliš rychlých aut. Řidiči následkem instalace radarů podle Tůmy výrazně ubrali. „Je to patrné i z reakcí místních obyvatel, kteří již nemají takový strach z hlediska bezpečnosti dopravy,“ dodal radní. Město má ještě další dvě místa, kde provozuje úseková měření, obě jsou ve Vimperku a kontrolují místa, kde v minulosti došlo ke smrtelným nehodám.
Ne všude ale mají k instalaci radarů stejně rozumný přístup. Jde především o umístění radarů, jež jsou z pohledu výdělku obecní kasy na vyloženě zištných místech, například těsně za zatáčkami, za nepřehlednými horizonty, za přechody pro chodce, na samém konci obce a podobně. Ty nejkřiklavější excesy spojené s měřením rychlosti jednotlivé obce obvykle odstraňují až po opakovaných stížnostech veřejnosti, případně po nevítané medializaci.
Takto byl v minulosti kritizován třeba radar v jihomoravských Holasicích, za něž měření provozují blízké Židlochovice. Až do roku 2021 byl totiž jeden z tamních dvou měřicích bodů umístěn tak zrádně, že nechytit se do rychlostní pasti vyžadovalo buď naprostou kázeň, nebo zpomalené reflexy. Oba radary byly sice nainstalovány v blízkosti přechodu pro chodce, ale zatímco jeden z nich, ve směru do obce, byl umístěn ideálně, tedy před přechodem, ten druhý, z obce, až za ním. Neplnil tedy svůj účel – zpomalení řidičů před přechodem –, navíc byl umístěn na dohled od značky povolující rychlost 70 km/h, to jest v místě, kde řada řidičů začíná pomalu zrychlovat.
