obce

Ničivé povodně nejhůře dopadly na obyčejné lidi. Stovky jich přišly o svůj domov. Jen v Moravskoslezském kraji nechali statikové zdemolovat 72 objektů. Ostatní se musejí vysoušet a opravovat. Státní pomoc nestačí, říkají lidé. A přidávají se i starostové, podle kterých je nesystémová.

Postavte si dětské skupiny, vše zaplatíme, sliboval obcím stát. V září ale náhle projekt stopnul s tím, že peníze došly. Následně sice vypsal nový projekt, v něm ale mohou obce získat méně peněz za horších podmínek. Aktuálně tak hrozí, že především malé obce projekty nedotáhnou a tolik potřebná místa v dětských skupinách, které mají suplovat školky, nevzniknou. Starostové a Piráti apelují na ministry Mariana Jurečku (KDU-ČSL) a Zbyňka Stanjuru (ODS), ať pro obce najdou 100 milionů a podraz ze strany vlády, jak to nazývají, napraví.

Na Jesenicku i více než měsíc poté, co se regionem prohnala velká voda, jsou na každém kroku cítit velké emoce. Konec likvidace následků povodní je v nedohlednu, i když bagry pracují a obyvatelé vyvážejí jedno kolečko za druhým. Ti šťastnější s elektrocentrálou vysoušejí domy, přesto panují obavy, že ani oni to do zimy nestihnou, o ostatních nemluvě. Podívejte se v emotivním sestřihu, jak to v kraji v současnosti vypadá.

Jak dopadly letošní volby do krajských zastupitelstev v jednotlivých obcích – to ukazuje unikátní mapa, ze které můžete vyčíst, jak volili vaši sousedé. Mapa ukazuje volební výsledky ve vesnicích a městech, data lze navíc porovnat s krajskými volbami v roce 2020.

Obce budou muset od roku 2026 zajistit tříletým místo v dětské skupině, jinak rodičům přispějí na náklady péče. Novelu schválila vláda, oznámil po jejím jednání ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V návrhu resortu přitom původně byla povinnost i pro dvouleté děti. Ministr také uvedl, že do praxe vstoupí sousedské dětské skupiny, které budou doplňovat ty klasické a mateřské školy. Ten, kdo splní podmínky, může hlídat až čtyři děti, včetně vlastního.

Na Zlínsku stále pokračuje pátrání po medvědech, které o víkendu spatřilo hned několik lidí. Podle odborníků je ale stoprocentně prokázána přítomnost pouze jednoho samce. Ten se v sobotu objevil v těsné blízkosti Zlína. V tuto chvíli je ale zřejmě už zpátky na Slovensku.

Města razantně mění výši daně z nemovitosti. Někde se zlevňuje, jinde naopak majitelé zaplatí i několikanásobně více. V Ústí nad Labem dokonce zvýšili daň pouze v sociálně vyloučených lokalitách kvůli nepoctivým vlastníkům.

V jakém stavu jsou silnice, chodníky, veřejné osvětlení? A jak vybrat pozemek, abychom si na něm mohli postavit dům podle vlastních představ? K rychlému a snadnému zodpovězení podobných dotazů má sloužit Digitální technická mapa ČR. Ta by měla být dokončena do letošního července a sloužit bude jednotlivcům i veřejné správě. Mezi průkopníky digitalizace nemovitostí a infrastruktury patří bez pochyby Zlínský kraj, jehož vlastní verze digitální technické mapy tam fungovala od roku 2003. Na přechod na centrální systém jsou zdejší města připravena. Ovšem jak v pořadu Interview PLUS řekl starosta Luhačovic, Marian Ležák, celoplošná digitální technická mapa nemá tak široké spektrum jako její krajská předchůdkyně.

Ačkoliv se do Prahy každoročně stěhují tisíce lidí, nejlepší podmínky ke kvalitnímu životu nabízí jiné město. Ukázal to nový index sestavený projektem Obce v datech a společnosti Deloitte. Žebříčku pošesté v řadě kralovaly středočeské Říčany. Změna nastala na druhé straně u „nejhoršího“ města, kterým se stala Karviná. Závěry hodnocení zveřejnil web Aktuálně.cz. Podívejte se, kterých 20 obcí obsadilo vrchol žebříčku.

Chcete ve školce nebo dětské skupině místo pro tříleté dítě? Musíte na svou obec tlačit sami, vzkazuje ministerstvo práce a sociálních věcí rodičům. Původně zamýšlená pokuta pro radnice, které svou povinnost nesplní, totiž z návrhu zákona zmizela. Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mají však obce možnost čerpat štědré dotace na vznik i provoz dětských skupin, a to by pro ně měla být dostatečná motivace pro jejich vytváření.

Stát by si měl rozmyslet, zda hazard považuje za amorální a má za jeho provozování obce diskriminovat, či zda z něj chce těžit peníze, uvedla ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková v pořadu K věci na CNN Prima NEWS a zmínila, že příjmy z hazardu jsou pro obce klíčovější než krajské dotace.

Zatímco ve velkých městech mohou řidiči často běžně počítat s tolerovaným překročením rychlosti až do výše 10 km/h, na venkově je situace diametrálně odlišná. Radary je tam trestají i za drobné porušení předpisů. Čím dál více českých a moravských obcí navíc nevyužívá úsekové měření rychlosti nejen jako zbraň proti neukázněným řidičům, ale také jako vítaný a tučný příjem do obecní pokladny.