Veterinární péče je nákladná, ale takový psí přítel stojí za každou korunu. Zdroj: Pixabay
Předesílám, že nejsem pojišťovák, neprodávám žádné obdobné služby a žádná pojišťovna ani banka mi za tenhle blog neplatí (škoda, pokukujem s Držkou po novém pelíšku). Stejně jako spousta dalších majitelů zvířat ale zjišťuju, že s vyšším věkem zvířete a se stále lepšími možnostmi veterinární medicíny (díky Bohu za to!) rostou i nároky na peněženku majitele.
Před pár dny jsem si od doktora odnesla lahvičku antibiotik. Věnoval mi asi 30 minut svého času, provedl několik vyšetření, aplikoval léky, využil přístroje, které jsou dražší než běžné auto. Nenechala jsem tam ani korunu. Při zákrocích, na které si v jiných zemích bere půjčku celá rodina, se většina českých pacientů ani nedozví, kolik skutečně stály. Bezplatná zdravotní péče je luxus, pro který často zapomínáme na to, jak nákladné medicínské služby jsou. A dojde nám to, až když se setkáme se službami medicíny veterinární.
„Akorát z lidí tahají peníze!“
Tak s touhle větou na adresu veterinářů jsem se setkala nejednou. Dokonce i přímo v čekárně, když ze dveří ordinace vysupěl naštvaný majitel a vykřikoval tohle a ještě pár nadávek navrch. Za sebou táhl vyjukaného bíglího dědouška. Důvodem pánova rozčilení bylo sdělení odhadované ceny odstranění zubního kamene a špatných zubů v narkóze. Za jeho mladých let se totiž takovýma ptákovinama nikdo nezabýval, nedej Bože, aby za to chtěl tak nekřesťanské peníze!
Jenže časy, kdy se pověstný Alík na dvorku dožíval 17 let i na obyčejných zbytcích od večeře a s tím, že doktora viděl jednou za rok při očkování proti vzteklině, jsou už o pěkných pár desetiletí za námi. A málokdo dodává, kolik na jednoho sedmnáctiletého Alíka připadalo jeho kolegů, kteří na nejrůznější neléčené nemoci nebo zranění, případně na následky nekvalitního krmení, umřeli v daleko nižším věku.
S Držkou se teď chystáme na operaci očí. Jako spoustě starších pejsků, i jemu se postupně zakaluje zrak a po konzultaci s několika veterináři jsem zjistila, že odstranění zákalu je vlastně docela nenáročný zákrok, pokud jej provádí specialista, u lidí se prý zákal operuje naprosto běžně. Akorát u zvířat se prý moc často neprovádí. Proč? Stojí totiž dost peněz.
Je to dilema: pár dní na vcelku pěkné dovolené pro dva, nebo operace, která mému psovi ještě na spoustu let, co tu s námi může být, výrazně zlepší zrak a kvalitu života?
Pro některé je takové dilema snazší, než pro jiné. Bohužel i bohudík.
Mimochodem, kdo ho ještě nemáte, na to pojištění fakt koukněte. Jeden nikdy neví 😉
