Většina samoživitelů nedosáhla na příspěvek, důvod neznají. Polovina je zadlužená

Matka s dítětem - ilustrační

Přibývá samoživitelů s dluhy

Nemají na zaplacení hypoték a nákup pomůcek dětem do školy. V květnu na konci koronakrize byla zadlužená třetina samoživitelů, v srpnu už je to prý polovina. Vyplývá to z ankety Klubu svobodných matek, které se zúčastnilo přes 1 500 lidí. Ministerstvo práce a sociálních věcí od března nabízí mimořádnou okamžitou pomoc. Podle ankety ale část samoživitelek neuspěla s žádostí.

„Výdaje jsou prostě vysoké a situace je těžká. Loni jsem měla možnost sem tam pohlídat pejska nebo pomoct s výcvikem. Letos tato možnost odpadla, protože veškeré akce jsou zrušené a lidi na dovolenou nejezdí, takže o hlídání zájem není,“ popsala samoživitelka Martina Vokrouhlíková.

Během koronavirové krize se dostalo do finančních problémů mnoho samoživitelů. Často jsou jejich jedinými příjmy mateřská a alimenty, ze kterých platí hypotéku a živí děti – v případě Martiny dvě.

„Vzrostla nám míra zadlužení. V květnu se ta zadluženost týkala jedné třetiny, zatímco nyní v srpnu je zadlužená jedna polovina samoživitelů, což pokládám za velmi alarmující,“ prohlásila mluvčí Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.

Ještě před půl rokem muselo s částkou do 10 tisíc vyjít 16 procent samotných rodičů s dětmi. Teď je jich podle ankety Klubu svobodných matek 29 procent. „V zimě jsem tu měla pány na kotel, který už drží zuby nehty, a pokud by nám letos vypověděl službu, vůbec netuším, jak budu tuto situaci řešit. Jsou to vysoké výdaje, na které se z mateřské našetřit nedá,“ doplnila samoživitelka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí speciální dávku, která je určená samoživitelům. „Už v březnu jsme spustili mimořádnou okamžitou pomoc pro ty, kterým koronavirus naboural rozpočet a umí to prokázat i s tím, že si neumí pomoct vlastními silami,“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

Podle výsledků ankety si o mimořádnou okamžitou pomoc požádalo 13 procent dotazovaných samoživitelů a samoživitelek. Víc než dvě třetiny z nich ale s žádostí neuspěly. Důvody úřad zamítnutým žadatelům nesděluje.

„Pro vznik nároku na dávku je nutné, aby žadatel splnil zákonem dané podmínky. V případě, že tomu tak není, Úřad práce nemůže v souladu s platnou legislativou dávku přiznat. Úřad vždy posuzuje každou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Pokud klient nesouhlasí s rozhodnutím, může využít zákonné právo a proti rozhodnutí se odvolat,“ informovala mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Téměř polovina dotázaných uvedla, že by sice peníze od státu potřebovala, ale o dávku ani nežádala. Maximální výše dávky mimořádné okamžité pomoci přitom může dosáhnout až 57 900 korun.

Tagy: