Kateřina Beránková

Lidé ve finanční tísni, kteří potřebují sociální dávku, se občas dostanou do těžko řešitelné situace. Na vyřízení žádosti čekají někdy i několik měsíců, takže nemohou platit účty za bydlení a přijdou o střechu nad hlavou. Podobně jako pan Karel, otec pěti dětí, který je na jejich výchovu sám.

Datová schránka začíná být čím dál víc nedílnou součástí komunikace s úřady. Ty by ji měly využívat rovněž, pokud něco chtějí po jejím držiteli. Vše by tedy mělo probíhat vzájemně. Špatnou zkušenost s elektronickou podobou komunikace má však paní Jana. Požádala o doplatek na bydlení spolu s příspěvkem na živobytí. Napsala i číslo své datové schránky, jenže dopis odeslaný poštou nepřišel. Úřad sice svoji chybu uznal, nicméně vyřízení žádosti se protáhlo a peníze, které potřebuje, stále nemá.

Další problémy s úřady práce. Kvůli dlouhým frontám a zaplněnému rezervačnímu systému termínů se může stát, že lidé nestihnou podat žádost o příspěvek na bydlení včas. Své o tom ví pan Jaroslav z Liberce – senior, který neumí s počítačem. Nepomohla mu tak ani rada ministerstva, aby si o peníze požádal on-line.

Po odvolaném Viktoru Najmonovi vede už šestý týden Úřad práce Karel Trpkoš. Problémy, které ministr Jurečka jeho předchůdci vytýkal, ale nezmizely. Před některými pobočkami se tvoří dlouhé fronty a již hodinu po otevření docházejí pořadové lístky, jinde lidé čekají i několik měsíců třeba na vyplacení příspěvku na bydlení.

Umíte si představit, že byste opustili svůj domov? Do takové situace se dostává čím dál víc seniorů. Kvůli vysokým zálohám za plyn musejí opustit místo, kde žili celý svůj život, a hledají útočiště, kde se dá. Do tíživé situace se dostala i Jiřina Kadlecová z Českobudějovicka.

Urážky, výhrůžky i ponižování ze strany nespokojených klientů. To je chování, kterému podle svých slov čím dál častěji čelí pracovníci na úřadech práce. Tvrdí, že se necítí bezpečně a agresivita a nervozita u klientů roste. Obávají se, že bude ještě hůř.

Úřady práce po celé republice nadále evidují zvýšený nápor klientů. Výjimkou není ani olomoucká pobočka. Její úředníky teď nejvíc zaměstnávají lidé, kteří se kvůli všeobecné drahotě ocitli ve finanční nouzi.

Na úřadech práce roste počet případů, kdy se klientům ztratí podané žádosti. Ti pak musí znovu vystát dlouhé fronty a čekat i několik měsíců na případnou výplatu dávky. „Je nás málo a jsme naprosto zahlcení,“ brání se úředníci. Podle úřadů ale není možné, aby se dokumenty ztrácely. Nedostatek zaměstnanců se prý snaží řešit.

Nestyďte se říct o příspěvek na bydlení jako o účinnou pomoc v boji s drahými energiemi. Takovou větu mohou lidé slyšet od vládních politiků, kteří propagují příspěvek na bydlení dříve určený zejména pro důchodce nebo matky samoživitelky. Žádost o příspěvek má však i odvrácenou stranu, podle zákona totiž hrozí tvrdé kontroly od úředníků přímo v bytech žadatelů.

Češi často netuší, že jim může být poskytnuta finanční pomoc, když při současné krizi nevycházejí s penězi. Na příspěvek na bydlení má nárok zhruba dvacet procent domácností. Čerpá ho přitom jen pětina z nich. Ukazují to data společnosti PAQ Research. U někoho by sice příspěvek byl velmi malý, ale pro minimálně deset procent domácností by šlo o zásadní „injekci“. Kolik můžete čerpat?

Už přes 7 tisíc uprchlíků z Ukrajiny už našlo v Česku práci. Nejčastěji se uplatňují jako montážní dělníci, ve výrobě či jako uklížeči. Ukrajince, kteří museli narukovat do války, mohou v tuzemsku částečně nahradit ženy, které ze své vlasti naopak musely uprchnout, uvádí Hospodářská komora ČR.

Sbírají odpadky, hrabou listí, v zimě odklízejí sníh, pracovníci veřejně prospěšných prací jsou v ulicích vidět dennodenně. Jenže teď hrozí, že o ně města a obce přijdou. Není totiž vůbec jasné, kolik prostředků bude na tento program pro nezaměstnané stát mít.