Reklama na slevu je až v polovině případů klamavá. Jak se nenechat napálit?
Obchodníci stále chybují při informování zákazníků o nabízených slevách. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni odhalila pochybení ve více než polovině kontrol. Celková částka za pokuty se jen kvůli nesprávně uvedeným akcím vyšplhala na téměř 40 milionů korun. Nejvíc však na špatně uvedených slevách doplácejí zákazníci, kteří se mohou cítit podvedeni. Jak se nenechat napálit a na jaké triky obchodníků si dát pozor?
Slevy jsou v českých obchodech velmi oblíbené. Stinnou stránkou však je, že prodejci těchto výhod pro zákazníky zneužívají. Dokládá to statistika České obchodní inspekce za loňský rok. Zákon při poskytování slev porušila více než polovina obchodníků. Od 2. ledna do 31. prosince bylo provedeno 1 432 kontrol a provinění zjistili v 734 případech. Celková hodnota pokut dosáhla 39 milionů korun.
ČTĚTE TAKÉ: V Česku padl Superjackpot. Výherce ze Středočeského kraje se stal přes noc multimilionářem.
Inspekce zamířila nejenom do kamenných obchodů, ale zkoumala slevy také u internetových poskytovatelů. Cílem bylo ověřit, zda při poskytování akcí informují spotřebitele o nejnižší ceně, za kterou je výrobek před poskytnutím slevy nabízen.
Čtěte také
V tomto případě se jedná o jeden z nejčastějších případů provinění ze strany obchodů. Prodejci totiž musí na cenovce uvést, jaká byla cena výrobku v posledních 30 dnech. Až z ní může být vypočítána sleva. V opačném případě je spotřebitel klamán a může se také stát, že si koupí zdražené zboží. Tato povinnost platí už třetím rokem a vztahuje se na všechny formy prodeje – od kamenných obchodů až po e-shopy,“ řekla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Napálení zákazníci proto mnohdy ani netuší, že si kupují zdražení zboží místo slevy. „Za slevu se považuje každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Pokud prodávající poskytne spotřebiteli slevu, je povinen k údaji o slevě uvést také informaci o nejnižší ceně, za kterou bylo zboží nabízeno a prodáváno v období 30 dnů před jejím poskytnutím. Do tohoto výpočtu nemusí zahrnovat slevy poskytované v rámci věrnostních programů ani individualizované nabídky vytvořené pro konkrétní spotřebitele,“ řekla pro CNN Prima NEWS vedoucí právní poradny dTestu Lenka Zdráhalová.
Častou praktikou obchodníků také je, že nabízejí cenovky v křiklavé barvě. O slevu přitom vůbec nejde. Na cedulkách v červené nebo žluté barvě je napsáno „naše cena“ či „výhodná cena“. Podobné cenovky přitom mohou ve spotřebitelích vyvolávat pocit, že se o slevu skutečně jedná. V tom případě by se jednalo o nekalou obchodní praktiku a lidé se mohou obracet na Českou obchodní inspekci.
Obchodníci využívají i slevové kupóny
V poslední době navíc dochází i k většímu rozšíření slevových kupónů. Často se jedná o internetové portály, které nabízejí kupón při nákupu zboží. Zájemce o koupi proto jen kód opíše do kolonky a rázem má započítanou slevu v košíku.
Čtěte také
Část obchodníků využívala této praktiky během loňského obchodního svátku Black Friday. Upozornila na to analýza Hlídače shopů. Prodejci totiž mají povinnost uvést k údaji o slevě informaci o nejnižší ceně, za kterou bylo zboží nabízeno 30 dní před jejím poskytnutím. Právě z této minimální ceny se vypočítává sleva. Zákazník má proto k dispozici údaj, zda se nejedná o skryté zdražení. Někteří obchodníci však do minimální ceny nezapočítali slevové kupóny.
„Pokud je produkt ve 30 dnech před další slevovou akcí nabízen se slevou formou kupónu nebo kódu, správně má být tato prodejní cena zohledněna v minimální ceně před další akcí. A to se nyní při Black Friday v mnoha případech neděje. Produkt tak může být při Black Friday zlevněný, reálně a podle pravidel však zlevněný není,“ uvádí Hlídač shopů v analýze.
Zákazníci by měli využívat cenové srovnávače
Pokud chce nakupující skutečně ušetřit, měl by se o výrobky více zajímat a například využívat internetové srovnávače cen. „Vhodným nástrojem může být srovnání cen u konkurence nebo využití cenového srovnávače, který umožňuje sledovat i vývoj ceny v čase. Díky tomu si mohou sami spotřebitelé vytvořit reálný obraz o tom, zda se jim nabídka skutečně vyplatí,“ uvedla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.
Spotřebitelé by si měli také dát pozor na slevy, které jsou nabízeny pouze do vyprodání zásob. Obchodníci by totiž měli mít připravené odpovídající skladové zásoby. Pokud by nalákali zákazníky jen za účelem návštěvy prodejny nebo e-shopu v době, kdy je zboží nedostupné, jednalo by se o nekalou obchodní praktiku. „Spotřebitel se také může snadno dostat do situace, kdy si objedná zboží za výhodnou cenu, ale následně obdrží e-mail informující o nedostupnosti vybraného produktu. Pokud bylo již takové zboží uhrazeno, má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy a na vrácení zaplacené částky,“ dodává Hekšová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lidé mi kvůli Tejcovi vyhrožují smrtí, byla to prasárna, říká Decroix. Zastrašit se nenechám.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
