K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Téměř 90 procent rodičů však podle průzkumu tvrdí, že se snaží od takového způsobu trestu ustoupit. Na jeho škodlivosti pro děti se shodují i odborníci.
Na využívání fyzických trestů v souvislosti s výchovou dítěte se ptala i reportérka CNN Prima NEWS Kristýna Malá. „Když je někdy vyhrocený den úplně do extrému, tak samozřejmě taky dostane, ale snažíme se to řešit domluvou,“ uvedla první z dotázaných. „Záleží na věku toho dítěte, ale mám třeba staršího syna sedm let a dostal na zadek určitě,“ navázala další. „Spíš je to výkřik emocí, kdy člověk už sám neví, jak tomu dítěti říct ‚už dost‘,“ uzavřela poslední z dotazovaných.
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
K fyzickému trestání svých dětí přistupuje více než polovina českých rodičů. Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
Děti na táboře Zdroj: CNN Prima NEWS
Sklon k fyzickému trestání mají podle výzkumu rodiče, kteří byli sami v dětství trestáni. Jako součást výchovy je uplatňuje více než třetina dotázaných, většinou jde o plácnutí přes zadek. „Jakékoliv fyzické tresty, tedy nějaká aktivita, která vede k bolesti nebo ponížení dítěte, má na jeho vývoj velmi negativní vliv,“ řekl pro CNN Prima NEWS psycholog Radek Ptáček s tím, že plácnutí přes zadek, nebo přes ruce je typicky českou záležitostí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Místo brigády prodávají nahé fotky a videa. Českým dětem se nechce pracovat, varuje expert
Mezi negativní vlivy způsobené fyzickými tresty patří podle přednosty psychiatrické kliniky Martina Anderse nižší výkon kognitivních funkcí, který se projevuje zhoršenou schopností vyhledávání, zpracování a interpretací informací. „Lidé, kteří tuto formu násilí zažili, dosahují nižšího socio-ekonomického statusu a mají daleko vyšší nemocnost,“ zmínil Anders.
Špatné vysvědčení je i vizitkou rodičů
Obecně se odborníci shodují, že rodiče by neměli používat žádnou formu fyzického násilí, a to například ani za špatné vysvědčení. „To nejabsurdnější, co rodič může udělat, že potrestá své dítě za špatné známky,“ popsal Ptáček a dodal, že konec školního roku by měl být naopak oslavou, že to dítě zvládlo, a zhodnocením, na co se má v dalším roce zaměřit. „Fyzické tresty nikdy nevedou k tomu, že se dítě zlepší. Mnohem více pomůže s dětmi komunikovat a případně se do budoucnosti zaměřit na změnu přípravy,“ doplnil Anders s tím, že vysvědčení je i určitým zrcadlem rodičů a domácí přípravy.
Ačkoliv se Česko v roce 2007 zavázalo k právnímu zákazu fyzických trestů, zákony je zatím nezakazují. „Ochrana dětí před fyzickými tresty nebyla celospolečenskou prioritou. Je velmi dobře, že se situace mění. Jsme si vědomi toho, že děti v České republice potřebují lepší, systematičtější ochranu před násilím,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková. „Také si uvědomujeme, že i rodiče potřebují více podpůrných služeb a inspirace, jak děti vychovávat bez fyzických trestů,“ uzavřela.
Za fyzický trest může být podle odborníků považované i to, že dítě třeba na letním táboře dělá kvůli neplnění úkolů dřepy. Pokud ale o tom rodiče vědí dopředu a nic nenamítají, je to jako forma výchovy v pořádku
