Více značek nezaručí bezpečnost: Ulice trápí vizuální smog, problémem je i světelné znečištění
Mnoho ulic v Česku trápí takzvaný vizuální smog. Odborníci upozorňují, že zvýšené množství dopravního značení může působit kontraproduktivně a větší bezpečnost na silnicích nezaručí. Skrytým problémem může být i světelné znečištění. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní vydalo soubor doporučení, jak mohou obce a města regulovat přebujelé množství značení či světla.
Experti upozorňují, že ulice není možné vnímat pouze jako dopravní tepny. Důležitý je také rozměr veřejného života. Ten může v důsledku ovlivnit i prevenci vandalismu a kriminality.
ČTĚTE TAKÉ: Unikl program nové vlády. ANO změní pravidla důchodů a zavede druhou verzi EET
Ve zveřejněné příručce, s níž přišlo MMR, se uvádí, že větší koncentrace dopravního značení automaticky neznamená záruku vyšší bezpečnosti.
Vrchní rada Odboru regionální politiky MMR Ivana Svojtková popisuje, že vizuální smog je formou znečištění. Ten není snadno měřitelný, ale může ovlivňovat kvalitu života v obcích. „Naším cílem bylo nabídnout starostům i veřejnosti praktický a srozumitelný materiál, který jim pomůže lépe argumentovat při rozhodování o počtu a umístění značení,“ vysvětluje.
Vyvážená funkčnost a estetika
Odborníci také poukazují na další nevhodné prvky dopravního provozu, například zábradlí, dodatkové tabulky či nadměrný počet semaforů. V publikaci proto zdůrazňují vyváženost mezi funkčností a estetickou stránkou veřejného prostoru.
Čtěte také
Právě v případě dodatkových tabulek je často problémem jejich délka – řidiči tak nestihnou za jízdy přečíst všechny informace. „Neopodstatněné se jeví také zakazování sporadických (či spíše teoretických) jevů na málo významných komunikacích, zejména zákazových značek pro určité typy vozidel nebo omezení délky,“ varují autoři příručky před snahou regulovat veškeré dění i na menších komunikacích.
Dalším problémem může být i umístění velkého množství semaforů. Signalizace totiž naplňuje rčení „Dobrý sluha, ale zlý pán“. Efektivita systému podle expertů není ověřována v praxi a případná nadbytečnost se projeví až při výpadku. Za těchto podmínek je totiž „provoz i na větších nebo zatížených křižovatkách mnohdy plynulejší, než když signalizace funguje“.
Skrytý ekologický problém
V jiné příručce ministerstvo upozorňuje na dopady světelného znečištění. Za posledních 30 let se umělé světlo v nočním prostředí zvýšilo o více než 100 procent. Tento stav kromě zhoršení kvality ovzduší či narušení spánku obyvatel také může přispět k nižší efektivitě hospodaření s energiemi.
Čtěte také
„Světelné znečištění je skrytým ekologickým problémem současnosti. Mnoho obcí dnes svítí příliš, zbytečně a často i špatným směrem,“ uvedla Svojtková.
Autorský tým uvádí, že u postupné regulace nočního osvětlení je vhodné se zprvu zaměřit na světla u reklamních ploch nebo osvětlení prázdných parkovišť u obchodních center. Možností do budoucna je také technologie plynulého stmívání lamp.
„Zde však opět narážíme na skutečnost, že možnosti plynulého stmívání nabízí zatím jen část moderních instalací, ale vzhledem k jasnému trendu modernizací infrastruktury VO je nejspíš jen otázkou času, kdy budou tyto technologie uplatněny na většině území i u nás,“ stojí v dokumentu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vládní program je socialistický, Motoristé se v něm ztratili, míní Munzar. Šťastný kroutil hlavou
Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
