Poprava v pražském bytě. Dvojnásobná vražda zůstává po čtvrt století nevyřešena
Byl to jeden z nejtemnějších případů devadesátých let. V dubnu 1998 se v bytě na pražském Chodově odehrála chladnokrevná poprava dvou lidí. Oběti padly k zemi po přesných dávkách ze samopalu Škorpion s tlumičem. Nikdo nic neslyšel, žádný soused nezpozoroval zápas ani paniku. Těla ležela více než týden, než je objevil náhodný příchozí. Policie měla jasného podezřelého, ale po dvaceti letech skončil případ u soudu bez trestu. Příběh redakce CNN Prima NEWS přináší v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.
Tvůrce „filmového zázraku“ Lukáš Tran: Mentální hygiena Vietnamců zamrzla. Večerky brzy skončí
U piva jsme si vymysleli námět a z pouhého nápadu máme po roce a půl film v kinech. Je to takový malý zázrak. Tak hodnotí snímek Tony má plán jeho protagonista a autor námětu Lukáš Duy Anh Tran. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal, jak náročné bylo natáčení, během něhož se musel tísnit v uzavřeném kufru auta. Herec se rozpovídal i o vietnamské komunitě v Česku či o sebepojetí takzvaných banánových dětí.
Poplatky pro ČT? Vždyť českým zprávám nerozumíme a máme jen večerku, diví se Vietnamci
Překvapení, zmatek i nepochopení. Zástupci vietnamské komunity žijící v České republice zdvihají obočí nad vyššími koncesionářskými poplatky pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Někteří Vietnamci se díky svým „banánovým dětem“ (označení pro druhou generaci Vietnamců žijící v České republice) zaregistrovali včas, jiní až teď zjistili, že prošvihli termín. Několika z nich nefungoval registrační web. Nechybí ani údiv, že musí vůbec něco nahlašovat, když například ve večerce nemají televizi nebo sledují pouze zprávy z vietnamských kanálů. „Zákony samozřejmě respektujeme. Ale nerozumím tomu, proč bych měl platit za něco, co nesledujeme. Českým zprávám nerozumíme,“ řekl jeden z Vietnamců redakci CNN Prima NEWS.
REPORTÁŽ: Srpy, kladiva a strýček Ho. Všechny války jsou svinstvo, vzkazují Vietnamci k výročí
Kam se člověk podíval, tam byla hlava na hlavě a naopak nebylo k hnutí. Někteří Vietnamci čekali na ranní vojenský průvod už od půlnoci. Prostě si tisíce lidí v centru Ho Či Minova města udělaly noční piknik. Kulaté 50. výročí pádu Saigonu a ukončení krvavé vietnamské války je pro ně příležitostí si připomenout, jak dlouho musela země jihovýchodní Asie bojovat o nezávislost, ale i nakolik jsou války optikou běžných civilistů nesmyslné. „Všechny války jsou svinstvo, ať už se dějí kdekoliv na světě. My Vietnamci o tom víme své,“ vzkázali do Evropy obyvatelé vietnamské metropole přes reportéra CNN Prima NEWS.
Vietnamský voják Nguyen bojuje proti Rusům: Ukrajina je má vlast, v Buči jsem zažil šok, říká
Vyrůstal v Hanoji, ale Ukrajina se stala jeho domovem. Ten nyní Tung Lam Nguyen již druhým rokem brání před ruskými okupanty. Několikrát byl ošklivě zraněn v boji a pokaždé se i díky tamější vietnamské komunitě vrátil zpět na bitevní frontu. „Ukrajina mi toho dala hodně – studoval jsem tu, pracoval jsem tu, oženil jsem se s Ukrajinkou. Je to prostě má vlast," řekl v rozhovoru pro web The Guardian vietnamský voják, který se zúčastnil i bojů poblíž Bachmutu.
Čeští Vietnamci vítají Nový rok zasvěcený Drakovi. V červených obálkách si darují peníze
Rok Draka začíná v pátek 9. února v 18 hodin večer, alespoň pro české Vietnamce. „V té době už je doma ve Vietnamu půlnoc,“ vysvětluje 33letý Hong Cuong Nguyen, provozovatel restaurace. V České republice žije sedm let, češtinu zvládá bravurně, za skutečný domov ovšem pořád považuje Vietnam. „Nový rok slavíme trochu méně než doma. Tam bychom na svátek uvařili deset jídel, tady jen pět,“ porovnává.
REPORTÁŽ: České hospody jsou v krizi. Výčepy piva teď zachraňují i vietnamští živnostníci
O zkrachovalé hostince není velký zájem, výdělek je nejistý, hlavně na venkově a v menších městech. Znova roztočit pípy si tak leckde troufnou jen čeští Vietnamci. Ve staleté pivnici Partyzán v Záblatí na Bohumínsku třeba čepuje 32letá Van Hiep Nguyen. A v historickém hostinci U Pchálka v Ludgeřovicích na Opavsku zase 45letý Kiem Dinh Vu. Podobně už Vietnamci přebrali spoustu dříve zavedených hospod a vlastně tak zachraňují i české pivní tradice. Pivní kulturu, která se nyní touží dostat i na seznam UNESCO.
„Banáni“ v Česku: Večerky nepřevezmeme. Mnozí z nás už ani neumí pořádně vietnamsky
Zvenku žlutí, uvnitř bílí. Tak se popisuje druhá generace Vietnamců v České republice, která o sobě říká, že jsou „Banány“. Chodila do českých škol, učila se českým svátkům a v neposlední řadě nyní rozbíjí zažité stereotypy. „Mladí Vietnamci dávají dost jasně najevo, že večerky nepřevezmou. Mnozí dokonce neumí ani pořádně vietnamsky,“ popisuje Le Nhat Duc Anh z organizace Viet Up. Ta v sobotu odpoledne pořádá Banán Fest, který dovolí Čechům nahlédnout do vietnamské komunity i mentality „počeštělých“ Vietnamců.
Není komunista jako komunista. Vietnam se vyzbrojí americkými letouny, chce i české zbraně
Ještě před několika dekádami byli nepřáteli na život a na smrt. Nyní Vietnam a Spojené státy navazují nejužší spolupráci od dob studené války. Jihoasijská země se nechá Američany vyzbrojit upravenými víceúčelovými stíhačkami F-16 a jedná o nákupu dalších zbraní včetně českých. Důvod? Posilující vliv Číny, který znervózňuje nejen Vietnamce a Američany, ale všechny státy v tichomořském regionu. Pro USA je to impuls, aby se pokusily o vytvoření strategické aliance, jež by odradila Peking od „unáhlených kroků“, informují vietnamská média i agentura Reuters.
Dej mi kamelky, ťongu. Češi nás chválí za píli a pak nás sejmou tykáním, říkají Vietnamci
Je slovo „rákosník“ už za hranou? Pro některé Čechy příliš ne, protože mají poněkud pejorativní označení vietnamské menšiny za zažitou záležitost, na kterou si po několika dekádách zkrátka zvykli. Samotné Vietnamce ale podobná označení netěší, stejně jako časté tykání ze strany zákazníků. A to nedošlo na mnohem urážlivější výrazy, jako jsou „ťaman“, „čing-čong“ nebo „žluťas“. Vyzpovídali jsme několik zástupců vietnamské komunity – starších i mladších – aby se podělili o nejhorší případy česko-vietnamské komunikace.
Pražský radní označil Vietnamce za rákosníky, sklidil bouři. Nejsem xenofob, omlouvá se
Rákosník. Hanlivé označení zástupců vietnamské menšiny z úst radního Libora Vrkoče (Hnutí pro Prahu 11) způsobilo poprask nejen v řadách zastupitelů Prahy 11, ale také mezi lidmi na sociálních sítích. Opoziční politici z řad TOP 09, STAN a ANO se pokusili Vrkoče odvolat a požádat ho o veřejnou omluvu, nic z toho se ovšem nedostalo na program jednání. Proti radnímu pro dopravu se ostře postavili také někteří poslanci či zástupci Česko-vietnamské společnosti. Omluvu a vysvětlení nakonec Vrkoč zaslal redakci CNN Prima NEWS.
