Není komunista jako komunista. Vietnam se vyzbrojí americkými letouny, chce i české zbraně

Ještě před několika dekádami byli nepřáteli na život a na smrt. Nyní Vietnam a Spojené státy navazují nejužší spolupráci od dob studené války. Jihoasijská země se nechá Američany vyzbrojit upravenými víceúčelovými stíhačkami F-16 a jedná o nákupu dalších zbraní včetně českých. Důvod? Posilující vliv Číny, který znervózňuje nejen Vietnamce a Američany, ale všechny státy v tichomořském regionu. Pro USA je to impuls, aby se pokusily o vytvoření strategické aliance, jež by odradila Peking od „unáhlených kroků“, informují vietnamská média i agentura Reuters.

Když americký prezident Joe Biden v září zamířil do Hanoje, na první pohled šlo především o symbolickou a obchodní návštěvu země, s níž Spojené státy ještě před několika desítkami let vedly zuřivou válku. Jeho administrativě se podařilo domluvit nemalé investice do Vietnamu v hodnotě několika miliard dolarů – asijský tygr se například dočká 50 letadel Boeing B737 Max, inkubátorů a výzkumných center pro vývoj čipů či obří továrny společnosti Amkor. O místní mozky mají zájem také firmy Intel, Google či Microsoft, které usilují o otevření několika poboček a vzdělávacích středisek. V neposlední řadě se může Vietnam chlubit velkými zásobami žádaných nerostných surovin, které západní mocnost chce.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spojené státy ztrácejí námořní převahu. Zvažují stvořit asijské NATO, uvádí analýza

Obchodní rozměr Bidenovy cesty si Vietnamci chválí, jeho přítomnost před rozjezdem amerických voleb měla ovšem ještě jednu vrstvu. Hanoj totiž mimo jiné má zájem o víceúčelové bojové letouny F-16C/D Fighting Falcon a Spojené státy jsou ochotny mu je prodat. Podle Reuters a vietnamských médií není v tuto chvíli jasné, kolik strojů by asijská země chtěla koupit, spekuluje se o nižších desítkách kusů.

„S Vietnamci máme velice slibné vztahy. Z jejich strany panuje zájem o americké systémy, které by jim pomohly zejména monitorovat námořní oblast. A také o bojová i dopravní letadla. Je to velice produktivní spolupráce,“ nastínil výsledky schůzek za zavřenými dveřmi zástupce Bidenovy administrativy pro Reuters.

Podotkl, že pro obě země jde o mimořádně výhodné sbližování. Vietnam zbrojit zkrátka potřebuje – drtivá většina jeho arzenálu pochází z dob Sovětského svazu, tudíž už je značně za zenitem.

Navíc se po ruské invazi na Ukrajině ukazuje, že Moskva nebude tak spolehlivým spojencem v regionu, kde vliv Vladimira Putina značně oslábl. Problém je rovněž s náhradními díly, které si ruské továrny nechávají spíše pro sebe, jelikož jich samy mají nedostatek.

Ochabující postavení Ruska v Asii se navíc hodí Číně. Pro ni bude následující rok klíčový. Jednak bude znát výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech, které stále jsou největší vojenskou protiváhou vůči Pekingu v tichomořské oblasti, a jednak se může dočkat rozuzlení rusko-ukrajinského konfliktu, jež je zároveň testem soudržnosti západních mocností.

Pro USA je proto výhodné udělat z Vietnamu jednoho z hlavních strategických partnerů, minulost neminulost. Zapojit by chtěly i další země, jako jsou Filipíny a Indonésie nebo již nyní úzce spolupracující Japonsko, Tchaj-wan či Jižní Koreu. „Asijské NATO“ by tak mohlo vybalancovat ohromnou moc, kterou Čína disponuje – oproti ruskému protějšku jde o ekonomicky velice schopného velikána se špičkovými technologiemi a obrovským množstvím lidského kapitálu.

Zbraně dodá i Česká republika

Vietnam se na oplátku snaží být „lepším komunistou“ než Čína, třebaže je stále zemí jedné politické strany a se svobodou slova na domácí půdě se příliš nepochlapil. Peking navíc reaguje vlastními kroky, ať už jde o plánovanou cestu Si Ťin-pchinga do Vietnamu, či letní nabídku „společné socialistické cesty“ v rámci vojenské spolupráce. Vzhledem k častým konfliktům na moři i živým vzpomínkám na krátkou, ale intenzivní válku s Čínou se nicméně zdá, že Vietnamci dají přednost Američanům.

Vietnamská armáda se snaží vyzbrojit vším, co není ruské nebo čínské výroby, a utrácí za to nemalé peníze. Ročně místní vláda investuje zhruba dvě miliardy dolarů (více než 46 miliard korun) do dovozu zbraní. S USA má už nyní dobré zkušenosti díky nákupu dronů Scan Eagle nebo letounů T-6 Texan II pro výcvik nové generace vietnamských pilotů.

Kromě amerických zbraní – včetně zmíněných F-16, které by znamenaly obrovský pokrok pro místní letectvo – proto ve velkém jedná o dodávkách systému z Jižní Koreje, Nizozemska i České republiky. Návštěva premiéra Petra Fialy či ministryně obrany Jany Černochové (oba ODS) měla výrazně posunout odkup cvičných letounů Aero L-39NG, radarů či útočných pušek.

Na druhou stranu Hanoj nechce zcela zavřít dveře ruským ani čínským diplomatickým vztahům, což je důvod, proč kolem tématu války na Ukrajině spíše mlčí a přešlapuje. Stále totiž platí, že Vietnamci nepřetrhali obchodní vazby s Moskvou. Bez alespoň malé části ruských dodávek náhradních dílů by vietnamské letectvo (poskládané především z letounů Su-27 a Su-22) bylo nejspíše mimo jakoukoliv bojeschopnost, což je ve stínu čínské hrozby až příliš velké riziko.

I to je důvod, proč Vietnam s nadějí vyhlíží nákup letounů F-16, na které by mu USA měly poskytnout výhodnou půjčku. Obě země tím stvrdí velký obrat ve vztazích – necelých 50 let od posledního výstřelu.

Své zájmy má ve Vietnamu i Škoda Auto, která na tamějším trhu začala prodávat svá vozidla. Podívejte se na reportáž níže.

Tagy: